GENERÁTOR KMITŮ

Uvedené zapojení je jednoduchý generátor kmitů, více známý jako oscilátor, využívající ke své činnosti komplementární tranzistory (tedy NPN/PNP), buď tranzistory středního výkonu BC313/BC211, nebo podobné, třeba BC160/BC140, případně z řady BD, třeba BD136/BD135. Samozřejmě, že se zde mohou použít prakticky libovolné křemíkové tranzistory malého – středního – velkého výkonu, ani nemusí být nějak moc přesně párované.

Kondenzátor C1 by neměl být elektrolytický, raději použijeme svitkový, styroflexový nebo keramický, odpor R1 můžeme třeba nahradit potenciometrem, abychom mohli kmitočet generátoru plynule měnit. Samozřejmě, že zde jsou ještě i další možnosti – místo odporu R1 připojit dvě kovové plošky, a podle výšky tónu po dotyku prstu můžeme usuzovat zda dotyčná osoba mluví pravdu, nebo lže. Jednou z mnoha dalších využití je třeba hlídač vlhkosti plen nebo hladiny vody, případně místo odporu zapojit fotoodpor nebo termistor, a tak akusticky kontrolovat světlo/tmu, nebo teplotu. Několik dalších možností využití tohoto jednoduchého obvodu je uvedeno v závěru tohoto článku.

Reproduktorek použijeme malý, s nízkým výkonem kolem 0,1 až 0,25 W, například ze starého tranzistoráku, v jednom ze vzorků byl použit z vyřazeného notebooku. Pokud někdo má tu možnost, může zde použít sluchátkovou vložku ze starého telefonu. Samozřejmě, že pokud použijeme tranzistory se středním nebo vyšším výkonem, můžeme použít i větší reproduktor, kupříkladu 1 – 3 W.

Napájecí napětí – od jednoho článku (1,5 V) do optimálních 6 V. Při použití tranzistorů většího výkonu, například 2N3792/2N3055, se samozřejmě může napájecí napětí zvýšit až na 9 – 12 V a použít větší reproduktor, třeba i 5 – 10 W. Doporučuji ale kontrolu, zda se tranzistory příliš nepřehřívají, tedy nad 60 °C. 

Pro zájemce o experimenty s hodnotami součástek R1 a C1:
C1 = několik set nanofaradů
R1 = několik kiloohmů

V kontrolním vzorku byly použity R1 = 1k a C1 = M33 (330 nanofarad), reproduktor 40 ohmů 0,25 W, tranzistory stařičké KF507/KF517. Ještě připomínám, že by jste měli vzít do úvahy správnou polaritu při připojování reproduktoru, při opačné polaritě získáme menší hlasitost.

Další možnosti použití – výše jsem již některé uvedl, ale je zde ještě celá řada k odzkoušení: Siréna, houkačka, metronom, indikátor odporu, světla, vlhkosti, jednoduché hudební nástroje (výška tónu se mění změnou hodnoty odporu R1, tlačítky připojujeme různé hodnoty), univerzální akustická sonda – zkoušečka odporů, tranzistorů, diod, větších kondenzátorů, přerušení vodiče, vývody transformátoru, při zmenšování hodnoty odporu R1 (například můžeme použít potenciometr) se dostaneme až k tak vysokým zvukům, že už je ani nemůžeme slyšet – tedy ultrazvuk. Běžný reproduktor jej ale neumí vyzářit, pak zde musíme použít piezoelektrický měnič. Z celé oblasti zasažené ultrazvukem uprchnou psi, kočky, hlodavci, bodavý hmyz, jelikož jím dosti vadí. V některých zemích používají ultrazvukové píšťalky ke svolávání dětí, jelikož tak vysoké tóny již dospělí neslyší, zato děti spolehlivě. Nebo třeba je možné místo reproduktoru připojit transformátor s vhodným převodem a vyrábět tak vysoké napětí které se dá použít třeba pro fotoblesky (pomocí velkého elektrolytického kondenzátoru cca 1 000 mikrofaradů na napětí několik set voltů. Když už jsme u toho vysokého napětí, používají jej třeba elektrické ohradníky pro dobytek, nebo paralyzéry, ale zde dávejte opravdu pozor, buďte velmi opatrní – sice toto zařízení dává dosti malý proud, takže by nemělo zabíjet, ale čert nikdy nespí. No a co by se ještě dalo takto zhotovit – určitě se toho najít ještě dost.