Možná i vás někdy napadlo – jak to vlastně je s tou anténou typu YAGI? Kde se vzala, to si můžete přečíst TADY. Ale, jak to je s tím reflektorem, direktorem a podobnými klacky? K čemu tam jsou? Mají vůbec nějaký vliv?
Takže čím začít, jak si ověřit tu suchou, šedivou teorii. No samozřejmě začneme tím, co budeme potřebovat – jako hlavní je nějaký ten generátor signálu, který nám bude simulovat vysílač který chceme přijímat. Na jeho zapojení celkem nezáleží, můžete si libovolné zařízení zvolit sami, podle vlastní chuti. Prostě nějaký ten oscilátorek na raději vyšším kmitočtu, aby prvky antény nebyly zbytečně dlouhé.
Dále budeme potřebovat tak zvané „čichátko“, tedy nějaké měřidlo, které nám ukáže napětí přijaté testovanou anténou (napodobeninou antény), tedy citlivý stejnosměrný voltmetr. Proč stejnosměrný, když vlny představují střídavý proud? No jo, ale my si ten střídavý vysokofrekvenční proud usměrníme přímo na dipólu naší pokusné anténky, jak je zřejmé z obrázku.
Problém ale bývá s vhodnou diodou pro usměrnění takto vysokých kmitočtů, byly testovány varikapy, různé GE a SI diody, ale nejlepší výsledky byly nakonec docíleny s diodou 1N4148 která byla umístěna ve středu dipólu 2 x 7 cm. Vývody k měřicímu přístroji oddělíme vf tlumivkami.
Takže sestava našeho vědeckého pokusného testovacího pracoviště bude vypadat asi takhle:
Vlevo vidíme přijímací dipól a vpravo generátor – vysílač.
Ještě pohled na stupnici měřicího přístroje – voltmetru.
A hele, něco to ukazuje, anténa tedy přijímá. Tak pokračujeme. Jako další krok si k této naší přijímací anténě přidáme pasivní prvky a budeme testovat jejich správnou vzdálenost od dipólu, tak, abychom dostali na výstupu co možná největší napětí.
Takže druhý krok – dipól (budeme mu říkat zářič) a jeden prvek zvaný direktor.
No a přidáme ještě reflektor:
Až nakonec nám vznikne superanténa s megazesílením:
Tak se podíváme, co jsme naměřili……..
Zářič + direktor – 1,5 mV
Zářič + direktor + reflektor – 2,9 mV
Zářič + 2 direktory + reflektor – 3,2 mV
Maximální
zesílení signálu je tedy 4,5 násobné (kolik je to dB? Asi 13 pro napětí, nebo
ne?)
Prosím,
nespílejte mi za diletantismus, je to výtvor bujné fantazie a zároveň ilustrace
k výkladu o anténách v radiokroužku, kdy je poněkud nevhodné použít
vyšší matematiku.
(Uáááááá….. Dobrou noc……)
Zdroj http://www.radioscanner.ru/info/