E M A

EXTRÉMNĚ MALÁ ANTÉNA

PRO PÁSMA 80 – 40 – 20 m.

Během surfování po internetu jsem narazil na zajímavé stránky Fritze Polaka OE1CKW, kde jsem našel opravdu zajímavou anténu, něco na způsob známých antén typu EH, avšak konstrukčně ještě jednodušší. Jelikož jsem právě neměl na přechodném stanovišti co vysílat, musel jsem jeho konstrukci ověřit. No a protože se výsledek nad očekávání povedl, přináším tuto konstrukci i vám. Samozřejmě, že se nevyrovná dokonale střiženému dipólu, to také není jejím posláním, ale hlavně že umožňuje objevit se na pásmu i těm, kteří mají jinak problémy s natažením pořádné antény. Můžeme ji snadno vysunout nad zem, tedy umístit na budovu či samostatný stožár. Své výhody přináší i jako snadno přenosná anténa pro portable, dlouhá jen 75 cm. Při testech na pasece v lese byla anténa zavěšena na silonové struně na košatou lípu, jelikož jsem neměl po ruce žádný vhodný stožárek, nebo novodurovou vodovodní trubku, jakou použil Fritz.

Tak a můžeme si povědět, z čeho a jak je tahle anténa zhotovena, viz další obrázek. No a začneme zespoda, od cívky. Ta je navinuta na kousku novodurové vodovodní trubky s průměrem 70 mm o délce 500 mm a představuje 10 metrů elektrikářského izolovaného vodiče o průřezu 1,5 mm², celkem je navinuto 40 závitů. Dále zbývá k této indukčnosti doplnit ještě kapacitní část. Původní autor použil kouřovodní rouru s vnitřním průměrem 80 mm, jelikož jsem nic takového v okolí nesehnal, nechal jsem si v blízkém podniku, který se zabývá klimatizací, stočit trubku o délce 250 mm z pozinkovaného plechu s vnitřním průměrem tak, aby šla těsně nasadit na horní konec cívky. Podrobnosti jsou zřejmé z obrázků.

Anténa se ladí do rezonance na požadovaném kmitočtu připojením na odbočku, nejlépe podle Dipmetru.

Pro symetrizaci je použit balun podle dalšího obrázku, skládá se z kousku kabelu RG58 o délce Lambda / 4 * 0,66 (zkracovací činitel se určí dle použitého typu kabelu, ve většině případů vyhoví oněch 0,66) navinutého na feritový toroid.

Pokud vás tato anténa zaujala, nakoukněte také na stránky DL2ABC  případně DK1RM kde najdete další podrobnosti a zkušenosti z provozu.