Jednoelektronková dvoulampovka
pro amatérská pásma 80 – 2 m

Signály z antény 1 s nízkou impedancí (ANT1) jsou k laděnému obvodu připojeny pomocí vazební cívky L1, při použití nouzové antény (ANT2, 2-m kus drátu) je signál navázán přes malou kapacitu přímo na laděný obvod. Pokud nemáte k dispozici kondenzátor s malou kapacitou, žádný problém – postačí spolu zkroutit dva kousky izolovaného vodiče.
Cívky jsou ve vzorku výměnné na pětikolíkovém konektoru DIN, jelikož jsem nechtěl konstrukci příliš komplikovat složitým přepínačem, nehledě k požadavku na co možná nejkratší vodiče v pásmech VKV. Ladicí kondenzátor jsem si upravil z polystyrenového duálu z tranzistoráku, u kterého jsem po rozebrání odstranil z obou půlek část statorových i rotorových plechů.
Údaje o výměnných cívkách.
| 
   Pásmo m  | 
  
   Indukčnost L2 uH  | 
  
   Počet závitů  | 
  
   Průměr cívky  | 
  
   Délka vinutí  | 
  
   Odbočka na závitu  | 
  
   Vodič mm  | 
  
   
 Závitů L1  | 
 
| 
   80  | 
  
   34,5  | 
  
   40  | 
  
   20  | 
  
   10  | 
  
   7  | 
  
   0,25  | 
  
   8  | 
 
| 
   40  | 
  
   8,5  | 
  
   20  | 
  
   20  | 
  
   10  | 
  
   4  | 
  
   0,5  | 
  
   5  | 
 
| 
   20  | 
  
   2,1  | 
  
   10  | 
  
   20  | 
  
   10  | 
  
   2  | 
  
   1  | 
  
   3  | 
 
| 
   15+10  | 
  
   0,96  | 
  
   8  | 
  
   20  | 
  
   10  | 
  
   2  | 
  
   1  | 
  
   2  | 
 
| 
   6  | 
  
   0,38  | 
  
   4  | 
  
   20  | 
  
   8  | 
  
   1,5  | 
  
   1  | 
  
   1  | 
 
| 
   3  | 
  
   0,17  | 
  
   3  | 
  
   10  | 
  
   8  | 
  
   1,5  | 
  
   1  | 
  
   1  | 
 
| 
   2  | 
  
   0,06  | 
  
   2  | 
  
   10  | 
  
   4  | 
  
   1  | 
  
   1  | 
  
   1  | 
 
Pásmo 3 m slouží k poslechu AIR-Band.
V pásmech 3 m a 2 m není zapojena propojka bodů 3 a 4.
Triodová část elektronky ECL82 (možno použít i PCL82 – jiné žhavení) pracuje jako zpětnovazební detektor – tak zvaný audion, u kterého je zpětná vazba řízena podobně, jako u původního zapojená Edvina H. Armstronga z roku 1913, tedy změnou anodového napětí.
Nízkofrekvenční signál získaný detekcí nejprve prochází filtrem – dolní propustí, složeným ze dvou odporů (2k2 a 1k) a kondenzátoru (56 pF) a přichází na řídící mřížku pentodové části elektronky. Předpětí pro řídící mřížku je získáváno klasickým způsobem pomocí katodového odporu 330 ohmů a elektrolytického kondenzátoru 100 uF, který umožňuje průchod nf signálu bez ztrát na odporu. Na katodě by jsme měli naměřit kladné napětí kolem 3,3 V. Obdobně odpor 4k7 a kondenzátor M1 slouží k napájení stínící mřížky. Do obvodu anody je zapojen běžný výstupní transformátor z vyřazeného elektronkového přijímače který má za úkol převést nízkou impedanci reproduktoru na vysokou impedanci elektronky. Pro jednoduchost není v tomto zapojení použito ovládání hlasitosti, ale komu by to vadilo, může odpor v řídící mřížce pentodové části vyměnit za potenciometr a vazební kondenzátor 1 uF přivést na jeho běžec.