Náhrada výkonového tranzistoru.

Postavit si malý tranzistorový vysílač nebo transceiver s malým výkonem (QRP) je velice jednoduché, ale problém vznikne poté, chceme-li jeho výkon zvýšit. Samozřejmě to není nic zvláštního pro ty, kteří mají dostatek financí na nákup výkonových vysokofrekvenčních tranzistorů, třeba i FET, ale my ostatní, kteří k práci používáme vraky vyhozených tranzistoráčků, se musíme poohlédnout po jiném řešení. Jedno takové zde uvádím.

Sice je jich k nalezení již stále méně, ale přesto se dají sehnat – elektronky. Vysloveně nízkofrekvenční typy jsou vlastně (z našeho hlediska) vysokofrekvenční, dají se najít i dostatečně výkonné. Jejich další výhody jsou v tom, že při laborování nedojde k jejich destrukci tak často, jako u tranzistorů, mají vyšší výstupní impedanci, čili se dají lépe filtrovat nežádoucí kmitočty, nevadí jim příliš naindukované přepětí v anténě, když je před bouřkou zapomeneme odpojit od antény, a mají ještě mnoho dalších nezanedbatelných výhod.

Jak je známo, elektronkový zesilovač se společnou (uzemněnou) mřížkou zesílí signál výkonově průměrně desetinásobně. To znamená, že lineární zesilovač výkonu, který by měl dodat výkon kolem 30W by se s běžnými typy tranzistorů realizoval jen velice obtížně.

Všechny problémy ale vyřeší hybridní zesilovač tranzistor – elektronka se společnou mřížkou dle obrázku, který má výkonové zesílení kolem 100.

Tranzistor T1 vybereme takový, aby jeho maximální kolektorový proud nebyl menší, než maximální anodový proud elektronky a jeho mezní kmitočet byl alespoň 5 až 7 krát větší, než použitý pracovní kmitočet. Lineární pracovní režim se nastaví změnou odporu R1 – nastavíme jím takový klidový proud stupně, při kterém nastává minimální nelineární zkreslení.

Zdroj časopis RADIO 1981/5,6