ELEKTRET

 

 

Při zkoumání japonského válečného materiálu zjistili američtí odborníci, že v japonské armádě se používalo zvláštního kondenzátorového mikrofonu, který však na rozdíl od obvyklých nevyžadoval zdroj napětí. Při bližším zkoumání se zjistilo, že masivní část mikrofonu je zhotovena z hmoty podobné vosku, která je stále elektricky polarizována. Věc vypadala na prvý pohled záhadně – našlo se však brzy vysvětlení.

Jistě si vzpomínáte ze školy na klasický pokus s rozebírací leydenskou lahví. Láhev byla nabita, rozložena na jednotlivé díly (dva polepy a skleněné dielektrikum), které se samotné zdánlivě jevily neelektrické. Po opětném složení výboj mezi polepy ukázal, že dielektrikum podrželo po celou dobu pokusu elektrický náboj. Tento úkaz znal již Faraday (1939) a definoval jej větou: „…. dielektrikum podrží elektrický moment i po tom, když vnější elektrické pole bylo zmenšeno na nulu“.

Je jistě zajímavé, že prakticky se snažil využitkovat tohoto jevu až japonský vědec Mototaro Eguchi, který dělal od roku 1922 pokusy v tomto oboru. Snažil se hlavně nalézt materiál, který podrží po dlouhou dobu jednou udělený elektrický náboj. Zjistil, že nejvhodnější materiál pro výrobu permanentního elektricky polarizovaného dielektrika, „elektretu“ – je vosk.

Je několik receptů na výrobu elektretu z vosku, principielně jsou však stejné. Rozpuštěný vosk se vloží mezi polepy s nábojem několik tisíc voltů a nechá se v tomto elektrickém poli zvolna vychladnout. Po úplném ztuhnutí se polepy odpojí od zdroje a ztuhlý vosk se vyjme. Stěny elektretu, na které byly přiloženy polepy, mají opačný elektrický náboj, zda trvale, nebo jen dočasně, není zatím známo. Soudí se však, že jeho minimální „životnost“ je asi pět let.

Tento zajímavý jev nyní studují americké vědecké ústavy a snaží se jej využít pro měřicí účely, na příklad statické voltmetry a galvanoměry.

Nakonec poznámka, aby bylo zabráněno omylům: Elektret je jakýmsi elektrickým protějškem permanentních magnetů, ovšem nikdy nemůže být zdrojem elektrické energie, protože je jen určitým směrem elektricky polarizovaným dielektrikem a tedy se chová jako generátor s nekonečným vnitřním odporem. Naprázdno má určité napětí, které však klesne na nulu, připojíme-li jakýkoliv spotřebič, nikdy nemůže dodávat proud.

Podle Radio Craft.