DRÁTOVÁ ANTÉNA KE KV PŘIJÍMAČI

Většina krátkovlnných přijímačů, stejně jako třeba scannerů, mají anténní vstup souosý s impedancí 50 ohmů, který není vhodný k přímému připojení typické dlouhodrátové antény, například typu LW (Long Wire, dlouhý drát). Tento problém se obvykle řeší použitím tak zvaného „Ununu“ (odvozeno od Balun, zde Unbalanced – Unbalanced), tedy nesymetrického transformátoru vinutého obvykle na feritovém toroidním jádru. jehož hlavním úkolem se převést vysokou impedanci antény na požadovanou hodnotu 50 ohmů. Problémem zde je neznámá impedance použitého drátu, která závisí na jeho délce, výšce zavěšení nad zemí a na dalších okolnostech. Zde uvedené zapojení je tranzistorovým, tedy bezindukčním ekvivalentem zmíněného transformátoru. Nízké výstupní impedance se zde docílí použitím tranzistoru v zapojení se společným kolektorem. Toto zapojení má sice velmi malé zesílení, ale to zde není zapotřebí, bylo by spíše na škodu.

V anténním vstupu jsou zařazeny dvě antiparalelně spojené diody, aby nedošlo k poškození tranzistoru vlivem statické elektřiny, či snad dokonce extrémně silných signálů. Zde bych doporučoval germaniové typy, jelikož mají menší propustné napětí, i když křemíkové s 0,7V chrání také spolehlivě. Mně se osvědčily diody se zlatým hrotem typu OA5 – OA7 – OA9 nebo GAZ51, které k tomuto účelu používám v mnoha konstrukcích. Tranzistor může být použit libovolný křemíkový z řady KF nebo BF, i když třeba nízkofrekvenční typy ze série KC, BC mají také dostatečně velký mezní kmitočet, kolem 300 MHz. V posledním vyrobeném exempláři byl použit tranzistor BF959 za cenu 7 Kč, k plné spokojenosti. Vysokofrekvenční tlumivky L1 a L2 s indukčností kolem 470 uH slouží k oddělení vf signálu, aby nepronikal do napájecích obvodů, v jednom z výrobků, jehož konstruktér byl líný vinout cívečky, použil s vynikajícím výsledkem dlouhovlnné cívky ze starého rozhlasového přijímače.

Předpokládá se, že tento obvod je umístěn dále od přijímače, v místě ukončení vodorovné části antény, nebo u průchodu antény do budovy, takže jeho napájení je vyřešeno pomocí propojovacího souosého kabelu, vedoucího signál, spotřeba proudu je v řádu 2 mA. Souosý kabel musí být na straně u přijímače uzemněn. Délka anténního drátu (přesněji vodiče) bude záviset na místních podmínkách a na tom, co požadujete přijímat. Pro většinu krátkovlnných a radioamatérských vysílání bude stačit délka antény od 3 do 5 metrů, je ale vhodné mít na paměti to, že čím delší anténa, tím více zachytí i elektrického rušení.

Zdroj: http://www.extremecircuits.net/2010/07/longwire-match-for-sw-receivers.html