KV PŘIJÍMAČ PRO PÁŤÁKY – pokračování 1

Nedávno jsem zde uvedl zapojení „přijímače pro páťáky“, a dnes si jej poněkud vylepšíme. Dostal jsem totiž mejl od jednoho z vás, který si stěžoval, že slyší pouze evropské stanice, ale neslyší žádné DX stanice (tedy zámořské). Proto si zde předřadíme vysokofrekvenční zesilovač (na schématu levá část od přerušované čáry), do kterého si zavedeme tak zvaný „násobič Q“, který zlepší jakost vstupního obvodu, tím jeho selektivitu (schopnost potlačit nežádoucí signály) a zároveň citlivost (schopnost přijímat velmi slabé signály). V předešlém zapojení jsme měli zpětnou vazbu pro zlepšení zesílení zavedenu také, ale metoda zde uvedená se mi jeví mnohem lepší.

Nově přidané součástky:

C12 – 82 C13 – 2n2 C14 – 2n2 C15 – 3n3 C16 – 3n3 C17 – M1

R12 – 10k R13 – 68k R14 – 1k8 R15 – 1k R16 – 1k/N R17 – M22

R18 – 1k8 R19 – 10k

Diody D1 a D2 jsou libovolné křemíkové vysokofrekvenční diody, tranzistory T5 a T6 opět libovolné N-P-N vysokofrekvenční nebo i nízkofrekvenční typy, s určitou podmínkou - viz poznámka v dalším odstavci.

Přesnou hodnotu odporu R17 doporučuji vybrat tak, aby napětí na kolektoru tranzistoru T6 bylo přibližně polovina napájecího napětí. Dá se postupovat i tak, že nejprve jej nahradíme odporovým trimrem M33 a po seřízení jeho hodnotu změříme a nahradíme jej pevným odporem.

Dále je do prvého stupně vf zesilovače zavedeno tak zvané rychlé AVC (Automatické Vyrovnávání Citlivosti), tedy přesněji regulace zesílení, které při přítomnosti silného signálu sníží zesílení stupně, a naopak, při příjmu slabého signálu zesílení přidá. Regulace je zavedena obvodem R19 – C17 – R13, pokud detektor s diodami D1 a D2 přijme silnější signál, objeví se na něm větší záporné stejnosměrné napětí, které je vazebním obvodem přivedeno do báze prvého tranzistoru (T5) a zmenší jeho zesílení. Za vf zesilovačem následuje již běžná „krystalka“ se zdvojovačem napětí (diody D1 a D2) a již dříve použitý nf zesilovač s výstupem na sluchátka. V jedné z verzí tohoto přijímače jsem použil jako nf zesilovač destičku s nf zesilovačem z vyhozené CD mechaniky, čímž jsem docílil ještě lepšího příjmu.

Citlivost přijímače může být omezena vlastním šumem prvého, případně i druhého tranzistoru (T5 a T6), hlavně pro prvý tranzistor je velmi vhodné vybírat typ s nízkým vlastním šumem. Vřele doporučuji podívat se do katalogu, případně se poradit se svým dodavatelem součástek, který typ má na skladě. Ve vzorku jsem použil „nějaký“ nízkofrekvenční tranzistor bez označení z vyhozeného magnetofonu Sencor, který byl původně připojen přímo za hlavičku. Co se týče šumových vlastností, není toto řešení naprosto ideální, ale pro poslech slaboučkých zámořských stanic je docela vyhovující.

Velikost kapacity kondenzátoru C14 se nastaví tak, aby se obvod rozkmital až při natočení potenciometru R16 na minimální hodnotu (doprava). Na jeho místo doporučuji použít kvalitní potenciometr, s uhlíkovým běžcem. Doporučuji hermeticky uzavřený typ.

Přes mnoho svých dobrých vlastností má tento přijímač také nějaké ty nevýhody, tak třeba rozladění při přiblížení rámové antény ke kovovým předmětům, ba i ke zdi paneláku. Další nevýhodou je závislost nastavení na úrovni napájecího napětí, pokud tedy použijete síťový napájecí zdroj, vřele bych doporučil doplnit zapojení zenerovou diodou kolem 6 – 7 V připojenou paralelně ke kondenzátoru C11. Vzorek jsem provozoval ze dvou do série zapojených plochých baterií, takže stabilita napětí byla vynikající.

Viz také: V. T. Poljakov, Avtodinnyj sinchronnyj prijemnik – RADIO 1994/3 strana 10