Nedávno jsem ZDE popisoval oscilátor typu Clapp, a ZDE jsem uváděl hodnoty jeho součástek pro praktické použití. V dalším ze série článků o oscilátorech přichází na řadu oscilátor typu Colpitts, popsaný v roce 1920 inženýrem Edwinem H. Colpittsem. Vzhledem ke své jednoduchosti, snadnému uvádění do chodu a poměrně dobré kmitočtové stabilitě je výhodné jej použít jako záznějový oscilátor (BFO) v přijímači. Jeho kmitočet lze nastavit změnou L1, C1 a C2 buď výpočtem pomocí vzorce
nebo podle tabulky uvedené v závěru.
Colpittsův oscilátor zajišťuje stabilitu výstupního kmitočtu a jeho amplitudy v rozmezí teplot od 0° C do + 60° C. Při dostatečně velké amplitudě výstupního napětí je harmonické zkreslení dosti nízké. Oscilace jsou vytvářeny zpětnou vazbou mezi kolektorem a emitorem tranzistoru T1. Odporovým trimrem 10k nastavíme co nejnižší zkreslení signálu při maximální amplitudě výstupního napětí. Odporovým trimrem 22k pak můžeme nastavit potřebné vf napětí k jeho dalšímu zpracování.
Kmitočet kHz |
C1 pF |
C2 pF |
L1 mH |
50 |
3 500 |
1 500 |
10 |
80 |
2 200 |
910 |
6,2 |
100 |
1 800 |
750 |
4,7 |
200 |
910 |
390 |
2,2 |
455 |
390 |
160 |
1 |
1 000 |
180 |
75 |
0,47 |
Zdroj 73 Magazine, Feb. 1974, p 101.