CO TO JE TERMISTOR

Čím začneme? No tak třeba tím, že již víte co to je odpor, také zvaný rezistor, ale ona existuje ještě jedna jeho zajímavá odrůda. Hlavní rozdíl spočívá v tom, že u klasických odporů se snažíme o to, aby se jejich odpor neměnil s teplotou, u termistorů je tomu právě naopak. No vždyť již ten samotný název dává tušit že výraz TERMO má něco společného s teplotou. Termistory se vyrábějí v nejrůznějším tvaru. Může to být váleček (podobně jako odpor), destička, pilulka, v provedení SMD a podobně. V tomto povídání si vyzkoušíme termistor ve tvaru malé baculaté pilulky. Termistory se vyskytují ve dvou druzích – u jednoho se jeho odpor zvyšuje se stoupající teplotou, kdežto u druhého naopak s rostoucí teplotou klesá.

Termistory, u kterých se odpor zvyšuje s rostoucí teplotou se nazývá posistor  nebo termistor s kladným teplotním součinitelem, ve zkratce PTC (Positive Temperature Coefficient). Opačně termistory, u kterých odpor klesá s rostoucí teplotou se nazývají negistor, ve zkratce NTC (Negative Temperature Coefficient), tedy termistor se záporným teplotním součinitelem. Ve schématech se označují takto:

No a teď už dosti teorie, vrhneme se na praktické ověření vlastností termistoru, který jsme právě našli v šuplíku. Je na něm nápis 2k2, takže by měl mít hodnotu 2 200 ohmů.

Předem vám prozradím, že podle testů je to termistor se záporným teplotním součinitelem. Ale zamyslíme se nad tím – má 2,2 kiloohmu, ale při jaké teplotě? Všeobecně se uvádí, že při pokojové teplotě. No a taková pokojová teplota může být takových 21 až 23 stupňů Celsia. Takže abychom si toto tvrzení ověřili, připojíme si termistor k multimetru a – kolik má těch ohmů?

Přiznám se k tomu, že moje pokojová teplota byla kolem 18 stupňů (šetřím s topením), tak multimetr ukazuje hodnotu 2,34 kiloohmu.

Pokračujeme v pokusech dále. Člověk, jak známo, te teplokrevný tvor, tak si termistor chytneme do prstů a pokusíme se jej ohřát.

Aha, a už odpor klesá, naměřili jsme podstatně méně. Abychom si to ověřili, zkusíme termistor ohřát ještě více, vy asi pájecí fén nemáte po ruce, ale to nevadí. Pomůže i klasický fén na vlasy. Ten můj dával teplotu 300 stupňů Celsia.

No pane jo, to je teda skok. Naměřili jsme odpor všeho všudy pouhých 23 Ohmů! Tedy změna hodnoty stokrát!

Zkusíme ještě jestli to funguje i obráceně, tak šup s termistorem do ledničky, odpor by podle teorie měl stoupnout.

Jojo, teorie má pravdu. Naměřili jsme 5,8 kiloohmu!

Bohužel jsem v šuplíku nenašel termistor s kladným teplotním součinitelem, takže vám zde nemohu předvést jak to vypadá v onom případě. Ale mohu vás ubezpečit, že to funguje úplně stejně jako ve výše uvedeném příkladu, jenže – samozřejmě – úplně obráceně.

Takže přišel čas na to, vyvodit nějaké závěry. Termistory se používají v takových zařízeních, které jsou nějakým způsobem spojeny s indikací nebo měřením teploty, například tam, kde je zapotřebí udržovat stálou teplotu, k ochraně zařízení před přehřátím nebo ke hlášení mezních teplotních stavů, jako třeba požární čidla, teplota v líhních a podobně.

Praktické využití termistoru najdete třeba zde:
http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/regul_ventilatoru.htm
Další informace získáte zde:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Termistor
nebo tady:
http://akoe.ru/