CO JE „SAJDBAND“ ???

Začínající radioamatéři se občas setkávají se „záhadnými“ zkratkami a výrazy, třeba zrovna ono SSB, čili Single Side Band, čili provoz s jedním postranním pásmem a potlačenou nosnou vlnou….. A hele, další nesrozumitelné výrazy. Abychom si to mohli vysvětlit, musíme začít od úplných začátků modulace, a to je:

Amplitudová modulace (AM).

Princip je asi (ve stručnosti) takový, že prvá část vysílače – oscilátor – vyrobí kmity s vysokou frekvencí, které se přivádí do další části – zvané modulátor – kam současně přichází nízkofrekvenční signál – akustický – buď řeč, nebo hudba a podobně.

Nemodulovaná nosná vlna (základní kmitočet)

Nosná vlna s kmitočtem 10 kHz modulovaná sinusovým nf signálem (audio) s kmitočtem 1 kHz.

Kmitočtové spektrum signálu s kmitočtem 10 kHz modulovaného nf kmitočtem 1 kHz při součiniteli hloubky modulace m = 1.

Aha, zase další neznámý výraz, součinitel hloubky modulace. Takže pro názornost, určí se z tohoto vzorce:

kde

U_m = amplituda nf modulačního signálu

U_N = amplituda vf signálu, nosné vlny.

V případě, že nosná vlna je modulována signálem složeným z mnoha jednotlivých signálů o různých kmitočtech, tedy například hudba nebo řeč, dostaneme ve výsledku nosnou vlnu se dvěma postranními pásmy. Každé z těchto postranních pásem obsahuje plnou informaci o modulačním signálu, kdežto nosná vlna neobsahuje žádnou informaci.

Výkon přenášený signálem s amplitudovou modulací (AM) je:

kde:

P_N = výkon nosného kmitočtu

m = součinitel hloubky modulace.

Užitečný výkon, přenášený bočními pásmy pro m = 100% je tedy 50% výkonu produkovaného vysílačem. Pro přenos úplné informace o modulačním signálu by úplně stačilo pouze jedno postranní pásmo. Energetická účinnost amplitudové modulace je tedy velmi malá. Proto se (mimo rozhlasových vysílačů, kde se přechází na FM) začala používat energeticky účinnější modulace SSB (A3J), u něhož se přenáší pouze jedno postranní pásmo bez nosné vlny.

Modulace jednopásmová (SSB)

A zde se konečně budeme věnovat danému tématu. Z předešlého si můžeme odvodit, že modulace SSB je vlastně odvozenina amplitudové modulace. Rozdíl spočívá v tom, že z modulovaného signálu odstraníme jedno z postranních pásem a utlumíme (většinou až do nuly) nosnou vlnu tohoto signálu.

Při klasické AM modulaci, kterou jsme si probrali v úvodu tohoto článku, při hloubce modulace 100% se výkon dělí následovně: 50% nosná vlna, dvakrát 25% dvě postranní pásma.Pro přenos úplné informace o modulačním signálu úplně stačí, aby byla odesláno a přijato pouze jedno postranní pásmo. Již jsme si řekli, že energetická účinnost amplitudové modulace je velmi malá. Pokud ale vyšleme pouze jedno postranní pásmo, ušetříme tím 75% výkonu vysílače (50% nosná vlna, 25% druhé postranní pásmo).

Výhody a nevýhody SSB.

Při tomto typu vysílání nedochází ke změně věrnosti přenášené informace, ale oproti klasické modulaci AM má tyto výhody:

- Celý výkon vysílače je soustředěn do jednoho postranního pásma.

- Vysílač zabírá mnohem menší šířku pásma.

- Tím, že přijímač zpracovává jen 25% pásma, je úroveň šumu menší o 3 dB.

- Jelikož se nepřenáší nosná vlna, je menší nebezpečí vzniku interference v přijímači.

- Vysílač vyzařuje pouze po dobu trvání modulace, v mezerách „odpočívá“.

- Menší množství parazitních a harmonických kmitočtů produkovaných vysílačem.

Tyto výhodné vlastnosti jsou ale vykoupeny poněkud větší složitostí zařízení. Obvykle se SSB signál vytváří na jednom pevném (nižším) kmitočtu, a do pracovního pásma se přenáší konverzí kmitočtu ve směšovači. Signál se vytváří buď filtrovou metodou, pomocí filtrů z křemíkových krystalů nebo piezoelektrickým keramickým filtrem, kde se nežádoucí postranní pásmo odfiltruje, nebo fázovou metodou, kde se pro odstranění nežádoucího pásma používá tak zvané fázování. Existuje sice ještě tak zvaná „třetí metoda“, ale ta se v amatérské praxi téměř nevyskytuje. V přijímači se chybějící nosná vlna nahradí signálem z oscilátoru, zvaného BFO (záznějový oscilátor).

Zpracováno podle http://www.radioport.ru/index.php