CO JE TO PMR

Označení PMR je zkratka pro soukromé pohyblivé rádiové spoje a sítě, v angličtině Private Mobile Radio, používané v Evropské unii, nebo také Family Radio Service (FRS) v severní Americe (pro severní Ameriku je ale  jiný kmitočtový rozsah). K použití je také digitální systém který bývá označován jako dPMR446 nebo DMR446. Pokud vás zajímá, ve kterých zemích můžete při svých cestách používat tyto radiostanice, je jejich seznam dostupný na stránkách CEPT na TÉTO adrese.

Pásmo  PMR je v rozsahu kmitočtu 446,00625 MHz až 446,1 MHz, tedy UHF. Vyzářený výkon stanic PMR může být maximálně 0,5 W. Pro ladění radiostanice je nutný kmitočtový krok 6.25kHz a zdvih max +/- 2,5 kHz

V pásmu PMR máme k dispozici 8 kanálů, číslovaných od 1 do 8 a 38 tak zvaných CTCSS subkanálů, které jsou volitelné. Pro ladění radiostanice je nutný kmitočtový krok 6.25 kHz a kanálová rozteč 12,5 kHz. Pozor ale na to, že občas se vyskytují staničky PMR, u kterých se lze kombinací kláves dostat na kanál 9. Jeho kmitočet je 446,10625 MHz , případněi na kanál 10, což je  446,11875 MHz. Tyto kmitočty ale v ČR nejsou povoleny. Pro další informace doporučuji podívat se na WIKI, kde je také zveřejněná tabulka kmitočtů pro digitální provoz na tomto pásmu.

Všechna pravidla k používání radiostanic PMR jsou vypsány v tzv. Všeobecném oprávnění (VO) které si můžete přečíst nebo stáhnout ZDE, jsou pro každou zemi stanovena národním povolovacím orgánem, kterým je pro Českou republiku ČTÚ  (Český telekomunikační úřad). Vřele doporučuji každému zájemci o tento způsob provozu si VO alespoň pročíst, aby jste věděli, co všechno se dá, případně nedá dělat, (mezi nepovolené patří například výměna antény, zvyšování výkonu, atd.)

Tab. 1: Přehled kmitočtů jednotlivých PMR kanálů pro hlasový provoz:

Kanál   Kmitočet [MHz]            Kanál   Kmitočet [MHz]
1            446,00625                  5            446,05625
2            446,01875                  6            446,06875
3            446,03125                  7            446,08125
4            446,04375                  8            446,09375

Dále je zde ještě vyhrazen prostor pro digitální vysílání v kmitočtovém pásmu 446,1 - 446,2 MHz. Jelikož toto téma se poněkud vymyká základním informacím pro začátečníky, doporučuji si bližší podrobnosti přečíst ve Všeobecném oprávnění.

Na jakou vzdálenost se domluvíme?

Tato otázka je asi ta první, která napadne každého zájemce o provoz s PMR, nebo i vůbec, s jakýmikoli radiostanicemi. Vzhledem k tomu, že vlny které z PMR vysíláme (nebo přijímáme) se šíří hlavně rovnoběžně, jako světlo (pokud pomineme odraz od různých překážek a zvláštní druhy šíření – viz ŠÍŘENÍ VLN), a budeme-li uvažovat, že nám překáží pouze zakřivení zeměkoule, dá se vzdálenost odhadnout dle následujícího obrázku:

Výpočet teoreticky možné vzdálenosti spojení na PMR stanicích nad povrchem země.

H1, H2 – výška antén nad zemí (m)

R – poloměr země (6 387 km, mnemotechnická pomůcka: šetři se osle – Šest Tři Osm Sedm)

L – potenciální možná vzdálenost při přímé viditelnosti (km).

Několik výsledků pro různé výšky antény:

H1, H2

Výška antén (m)

L1

(km)

L2

(km)

L

Teoretická vzdálenost km

1

3,57

3,57

7,14

1,5

4,37

4,37

8,74

2

5,04

5,04

10,08

3

6,18

6,18

12,36

Jistě všichni znáte ty reklamy prodejců PMR staniček – prý spojení až 12 km. Ach jo, zkušenost mnoha uživatelů ale říká něco jiného. Po jednom z dotazů, který jsem na toto téma dostal, a že prý zda se nejedná o klamavou reklamu, uvádím:

Z obrázku a z tabulky jasně vidíme, že oněch 12 kiláčků, které nám slibuje reklama prodejce, se skutečně dá docílit, ba i mnohem více, pokud budeme my i naše protistanice na vysokých kopcích, tedy alespoň teoreticky se dá dosáhnout. Ale běda, bude-li mezi námi nějaká překážka, budova, les a podobně. To už se tam ty naše mrňavé vlnky neprotlačí. A to je také důvod mnoha zklamání.

Tak. Až sem je to určeno těm, kteří chtějí vědět jestli to funguje, a dále alespoň stručně pro ty, kteří chtějí vědět proč to tak funguje.

Pásmo VKV je specifické tím, že jsou slyšitelné jen stanice které jsou v přímé viditelnosti (jsou zde samozřejmě odrazy od kopců hor a budov, takže ta přímá linie viditelnosti mezi vysílačem a přijímačem není až tolik nutná). V pásmu velmi krátkých vln přibližně od 100 MHz výše se poměrně málo projevuje ohyb, takže přerušení přímé viditelnosti mezi vysílací a přijímací anténou vede k prudkému poklesu intenzity elektrického pole. Není tedy možné, aby byla stanice z Ostravy slyšitelná třeba v Plzni bez použití velkého výkonu a velmi vysokého vysílacího místa. V praxi můžeme uvažovat, že v zastavěné oblasti s překážkami je dosah zařízení do 500m, maximální dosah na volném prostranství bez překážek až 5 000m. Přitom ale je zajímavé, že mnohokrát (při slabém signálu) stačí zvednout ruku se staničkou výše, nebo popojít o pár kroků vedle, a příjem se mnohonásobně zlepší, nebo také zhorší. Můžete si vybrat……

Ale přeci jenom – vůbec nejlepší metoda ke zjištění, odkuď až kam se dovoláme, je – zkusit si to, vřele doporučuji.

Přeji mnoho úspěchů v tomto zajímavém hobby.