Zvýšení citlivosti přijímače.

 

Kromě poslechu stanic na amatérských pásmech, je také zajímavé občas se podívat na rozhlasové vysílače v pásmu krátkých vln – bývají tam slyšet opravdu zajímavé stanice, které dokonce potvrzují poslechové zprávy pomocí QSL-lístků, podobně, jako radioamatéři. Poslechové zprávy jsou pro ně důležité, takto mohou posoudit, jak jsou v které zemi slyšet. Ale i pro "pravé" krátkovlnné radioamatéry může být sledování rozhlasových stanic, zvláště opakované, užitečné. Tímto způsobem si každý může jednoduše ověřit, které kmitočtové pásmo je právě "otevřené", a jak slyšitelnost známých stanic je ovlivněno  sluneční činností a podobně. Mnoho běžných rozhlasových přijímačů obsahuje i rozsah krátkých vln, ale bohužel – jejich citlivost na těchto kmitočtech nebývá vždy valná.

 

Jako prvé opatření ke zlepšení příjmu doporučuji ladicí článek k anténě, vstupní impedance rozhlasových přijímačů bývá dost "divoká". Podotýkám, že tímto jednoduchým opatřením se zvýší napětí přijímaného signálu na vstupu přijímače a mimo to se sníží rušení od silných stanic kmitočtově vzdálených.

Jeden z nejjednodušších článků je znázorněn na obrázku. Může být sestaven buď na prkénku, odřezku cuprextitu nebo plechu, či dokonce (doporučeno) v plechové skřínce. Pak ale na koncích cívky musí být dostatečná mezera od stěn, aby netvořily závit nakrátko.

Proměnný kondenzátor použijeme buď z tranzistoráku, se všemi sekcemi propojenými paralelně (čím větší kapacita, tím větší rozsah přeladění), nebo, pokud se vám podaří sehnat, vzduchový kondenzátor ze starého elektronkového přijímače. Ten se vám pak bude hodit i při stavbě ladicího článku k vysílači. Jako další součástku budete potřebovat přepínač, s co možná nejvíce polohami.

 

Nakonec zbývá cívka. Budeme-li chtít pracovat v celém KV pásmu od cca 3 do 30 MHz, použijeme novodurovou nebo vinylovou vodovodní trubku o průměru 2,5 až 3 cm, na kterou navineme 100 až 120 závitů měděným smaltovaným vodičem síly 0,3 až 0,5 mm. Podle počtu poloh přepínače uděláme při navíjení smyčku, například po 10 – 20 závitech, kterou zkroutíme a bude sloužit jako odbočka pro přepínání.

 

Tento ladicí člen je navržen tak, aby byl použitelný s libovolnou náhodnou délkou antény, většinou použijeme kratší, než čtvrtina vlnové délky. Při nastavení vhodné odbočky (nejlépe je vyzkoušet postupně) a naladění kondenzátorem budete překvapeni, jak slabý signál přijímané stanice "vyskočí".

 

Důrazně upozorňuji, že anténa by měla být co nejvíce vzdálena od všech elektrických vedení, a rozhodně nesmí dokonce křižovat nadzemní rozvody, v případě přetržení a pádu by nadělala obrovskou paseku.

 

Další možností zlepšení příjmu je použití vysokofrekvenčního zesilovače, který slabé přijímané signály dodá na vstup přijímače s vyšší úrovní, takže pak je přijímač je schopen zpracovat i tyto, jinak neslyšitelné nebo ztrácející se v šumu. Jelikož zde popsaný zesilovač není určitě vašim definitivním zařízením (postupně popíšu i další, dokonalejší), není nutno pro něj vyrábět plošný spoj, vzorek byl sestaven na univerzální "čtverečkové"destičce.

 

 

Tranzistory se dají použít libovolné křemíkové, získané například z rozebraného tranzistoráku nebo dokonce i koupené.... Odpor 330 ohmů v napájecí větvi vybereme tak, aby zesílení bylo co možná největší, proud odebíraný ze zdroje bude přibližně okolo 1,5 až 2 mA. Pokud je v použitém přijímači dostatek místa, vřele doporučuji vestavět destičku se zesilovačem dovnitř, třeba i ze strany spojů, aby propojka k anténnímu vstupu přijímače byla co možná nejkratší.

 

Happy listening from OK1IKE.