Pro radioamatérský provoz je vyhrazeno 9 krátkovlnných pásem, podle jejich vlnové délky se označují jako 160, 80, 40, 30, 20, 17, 15, 12 a 10 metrová pásma, která mají různé vlastnosti, hlavně co se týče jejich šíření.
Pásmo 160 metrů (1,81 – 2,0 MHz) je typickým nočním pásmem a jeho šíření je v mnoha ohledech podobno šíření rozhlasových středních vln. V denní době může být použito pouze pro místní telekomunikace s dosahem do 50 km. V noci je dosah komunikace velmi závislý na ročním období a na úrovni sluneční aktivity. Pro dálková spojení jsou vhodné zimní noci v období minimální sluneční aktivity, kdy je možno dosáhnout spojení na několik tisíc kilometrů. Ještě vzdálenější spojení (více než 1000 km) jsou možné zpravidle pouze během období východu a západu slunce, pokud se časově shodují s oběma korespondenty. Tento rozsah je velmi náchylný k atmosférickému rušení, zejména v létě.
Pásmo 80 metrů (3,5 – 3,8 MHz) je vhodné pro dálkovou komunikaci v nočních hodinách. Ve dne dosahuje komunikační rozsah 150 až 300 km. Dálková komunikace v noci je také obtížnější než v jiných pásmech, a to kvůli nízké úrovni signálů ze vzdálených stanic a také díky silnému rušení z okolních rozhlasových stanic. V létě narušuje rušení ze statických výbojů v atmosféře. Nejlepší čas pro nejdelší spojení je doba svítání a čas okamžitě po západu slunce. Dlouhý dosah v této oblasti se zlepšuje v zimě a v období minimální sluneční aktivity.
Pásmo 40 metrů (7,0 – 7,1 jinde též až 7,2). Jeho vlastnosti jsou v mnoha ohledech podobné vlastnostem pásma 80 metrů, s tím rozdílem, že dálková spojení jsou méně náročná. Ve dne jsou slyšitelné stanice okolních oblastí (léto - zima 500-800 km - až 1000-1500 km), kde pásmo ticha chybí nebo je jen několik desítek kilometrů. V noci je spojení možné do jakékoli vzdálenosti, s výjimkou pásma ticha, které se zvětšuje na několik set kilometrů. Hodiny při změnách nočního období na denní a naopak jsou nejvhodnější pro dálková spojení. Atmosférické rušení je méně výrazné než v rozsahu 80 metrů.
Pásmo 20 metrů (14,0 -
14,35 MHz) je
považováno za nejoblíbenější pro střední a dálková spojení. Během období
maximální sluneční činnosti je možno pracovat prakticky nepřetržitě se všemi
body na zeměkouli. Ve zbytku času závisí možnost navázání dlouhých spojení s
určitou oblastí s ohledem na denní dobu a stav ionosféry, v létě je
tato možnost téměř nepřetržitá, s výjimkou jednotlivých dní. V noci
jsou možné pouze dálková spojení, protože pásmo ticha dosahuje 1,5 – 2 tisíce
kilometrů. Ve dne se pásmo ticha zmenší na 500 až 1 000 km. Zároveň se
zhoršují podmínky pro dálková spojení, i když do některých směrů zůstává šíření
poměrně dobré. V zimě během minimální a průměrné úrovně sluneční aktivity
se zavírá několik hodin po setmění, a otevírá se opět po úsvitu. Atmosférické
rušení se projevuje pouze tehdy, když se bouřka blíží ke stanovišti stanice.
Pásmo 15 metrů (21,0 – 21,45 MHz) je charakteristické velkou závislostí podmínek na sluneční aktivitě. V období maximální sluneční aktivity je pásmo otevřeno po většinu dne, během období minimální aktivity jsou spojení je možná pouze za denního světla, ale ne každý den. Zvláštností tohoto pásma je, že i při spojení na velkou vzdálenost je možno navázat spojení i s minimálním vysílacím výkonem, v rozsahu jednotek wattů. Ve dnech průměrných podmínek je největší dosah podél poledníku od severní polokoule k jižní a naopak, ve dne je dosah až 5 000 až 6 000 km.
Pásma 30, 17, a 12 m (10,1 MHz, 18,1 MHz a 24,9 MHz) jsou také označovány jako WARC-rozsahy – tyto byly přiděleny radioamatérům díky jejich celosvětové konferenci. Šíření těchto vln je podobné jako někde mezi rozsahy popsanými výše. Například v pásmu 10,1 MHz je šíření podobné jako na 7 MHz, s tím rozdílem, že spojení je možné až do vzdálenosti 2 000 – 3 000 km. Vzdálené stanice se objevují při nástupu nočních hodin.
Pásma 11 a 10 m (26-27 MHz a 28-30 MHz) se nacházejí na samém okraji krátkých vln. Jedná se o nejvíce „náladová“ KV pásma, den nebo dva vynikajícího šíření náhle nahradí týden úplné absence. Rádiové signály zde lze slyšet pouze v odpoledních hodinách, přesněji - ve dne, s výjimkou některých vzácných případech anomálního šíření, takže jediné možné spojení je mezi korespondenty nacházejících se v prosluněném pásmu Země. Nejčastěji na 28 MHz můžete slyšet signály afrických stanic, Asie, méně často - Oceánie. Někdy večer v evropské části signály krátkých vln úspěšně procházejí signály rozhlasových stanic USA. Z evropských stanic jsou nejaktivnější F, G, I, DL / DJ / DK. Signály stanice z východní Evropy jsou poměrně vzácné. Rozsah 28 MHz je bez rušení a je nejzajímavější pro pozorování kvůli náhlým změnám v šíření. Jeho jedinečnost spočívá v tom, že pokud je pásmo otevřené, pak i při nejnižším výkonu můžete navazovat spojení na 10-12 tisíc km. Není-li pásmo otevřené, je silný vysílač zbytečný.
Jen pro zajímavost doplňuji o druhy provozu, s jakými se na těchto pásmech
můžete setkat:
160 m - 1810–2000 kHz
1810–1820 kHz - A1
1820–2000 kHz - A1, A3
1838–1842 kHz – Dig
80 m - 3500–3800 kHz
3500–3600 kHz - A1
3580–3620 kHz - Dig
3600–3800 kHz - A1, A3, A5
40 m - 7000–7100 kHz
7000–7035 kHz - A1
7035–7045 kHz - Dig, A5
7035–7100 kHz - A1, A3
30 m - 10100–10150 kHz
10100–10150 kHz - A1
10140–10150 kHz – Dig
20 m - 14000–14350 kHz
14000–14100 kHz - A1
14070–14120 kHz - Dig
14100–14350 kHz - A1, A3
14225–14235 kHz - A5
17 m - 18068–18168 kHz
18068–18110 kHz - A1
18100–18110 kHz - Dig
18110–18168 kHz - A1, A3
15 m - 21000–21450 kHz
21000–21150 kHz - A1
21080–21120 kHz - Dig
21150–21450 kHz - A1, A3
21335–21345 kHz - A5
12 m - 24890–24990 kHz
24890–24930 kHz - A1
24920–24930 kHz - Dig
24930–24990 kHz - A1, A3
10 m - 28000–29700 kHz
28000–28200 kHz - A1
28050–28150 kHz - Dig
28200–29700 kHz - A1, A3
28675–28685 kHz - A5
29200–29300 kHz - Dig
29500–29700 kHz - F3