Mnoho „síbičkářů“ má problém s anténou – na střechu jej obvykle nikdo nepustí, „pendrek“ stojí za pendrek, a babo raď co teď. Bába vám sice neporadí, ale jeden tip bych přeci jen měl, alespoň pro ty z vás, kteří mají k dispozici balkon. Původně jsem tuto anténu provozoval na amatérském pásmu 28 MHz, ale zde popíšu její úpravu vyzkoušenou s vypůjčenou CB ručkou oproti stolní stanici vzdálené 38 km za kopci v husté městské zástavbě, vybavené stejnou anténou na balkonu ve 4 patře.
Anténa, znázorněná na obrázku se vyznačuje jednoduchostí a snadnou zhotovitelností, zabírá minimum prostoru (výška malinko přes 1,5 metru) a je zavěšena od stropu balkonu (lodžie) na kousku silonové šnůry, nebo rybářského vlasce.
Anténa je v podstatě vertikální dipól zkrácený kapacitními zátěžemi na koncích. Vlastní anténa spolu s kapacitními klobouky je zhotovena z měděného vodiče o průměru 2,5 až 5 mm, kapacitní klobouky jsou důkladně připájeny. Vazební cívky L1 a L2 jsou navinuty na keramickém válečku o průměru 8 mm, L1 má 15 závitů vodičem 0,8 mm s krokem (vzdáleností mezi závity) 1 mm. Vazební cívka L2 je umístěna ve střední části L1 a jsou to 3 závity téhož vodiče. Ladicí kondenzátor C1 je použit vzduchový kondenzátor ze starého rádia, s kapacitou 12 až 150 pF (každý druhý rotorový i statorový plech odstraněn, aby bylo možno použít i výkonný PA).
Souosý kabel není nějak moc kritický, dá se se stejným výsledkem použít jak 50 tak i 75 ohmů (prosím, neměřte jej ohmmetrem…..). Vzhledem k tomu, že anténa je zavěšena vertikálně, měl by napáječ vést kolmo k zářiči, při pokusech byl provlečen dírou v okenním rámu a ohyb k podlaze byla až po cca 2 metrech. Každopádně ale by tato délka (kolmo k zářiči) měla být co možná největší. Při zkouškách byla anténa umístěna ve 4 patře devítipatrového panelového věžáku na lodžii, ve stropě byla zavrtána hmoždinka se šroubem, na kterém byl zavěšen přes silonovou strunu zářič, dole byla opět na silonové struně provizorně zavěšena plechovka se šroubky, aby anténa visela skutečně kolmo.
Anténu doladíme pomocí kondenzátoru C1 na maximální výchylku „čuchátka“ (měřiče pole) ne raději dle PSV metru. Délky dipólu (zářiče) 750 mm byly vybrány tak, aby se anténa vešla do vymezeného prostoru, pokud máte možnost je prodloužit, účinnost antény se tím jen zlepší. Při provozu této antény je nutno mít na zřeteli, že vzhledem k tomu, že se jedná o zkrácenou anténu, tak by v její blízkosti neměly být pokud možno žádné vodivé předměty,.
Anténa je dosti úzkopásmová, takže se příliš nehodí pro ty, kteří pracují na všech kanálech, leda že by byli ochotni při přechodu o více kanálů ji doladit. Pro toho, kdo má v oblibě jeden, nebo nejvýše tři sousedící kanály, je však plně vyhovující.
---------------------------------
Literatura:
Z. Bienkowski, E. Lipinski – Amatorskie anteny KF i UKF, teorija i praktika, 1978
J. Prokop, J. Vokurka – Šíření elektromagnetických vln a antény, SNTL 1982
http://radiosxema2000.narod.ru/rf/ant_mal.htm