BALKÓNOVÁ ANTÉNA
Nastaly dlouhé zimní večery, takže jsem se pustil do prohlížení ultrastarých rádio-časopisů, no a došla řada i na:
ve kterém jsem objevil zajímavý popis vícepásmové vertikální antény
převzatý z časopisu:
No, něco takového by se mohlo po zjednodušení hodit i jako balkónová anténa, určitě stojí za to ji vyzkoušet. Jak je každému známo, problém přístupu na střechy bytových domů je stále komplikovanější. V případě, že anténa není „dobře uschována“ na střeše, je obtížné ji chránit před vandaly. Proto je tento typ antény nejvýhodnější pro instalaci na balkónech horních pater bytových domů, zvláště proslulých „králikáren“, tedy paneláků. Dále popsaná anténa při délce zářiče 8,6 metrů pracuje opravdu spolehlivě, jak při místních spojeních (kolečka) tak i se stanicemi na vzdálenost 2 až 3 tisíce kilometrů.
Tak se pustíme do bastlení, pro prvé pokusy zkusíme ji jen jako jednopásmovou, tak třeba pro často používané pásmo 40m. No – co budu povídat, dopadlo to takhle:
Tento typ antény se vyznačuje:
Absencí klasických radiál, roli protiváhy zde hraje železné zábradlí balkónu spolu s kostrou panelového domu
Téměř nulovým požadavkem na zastavěnou plochu
Volně přístupným připojovacím bodem napáječe k anténě
Snadnou instalací i demontáží v případě potřeby.
Vlastní anténu může tvořit buď Al nebo Cu trubka, nebo (jako při pokusech) silnější měděný drát o délce 8,6 m připevněný izolepou na rybářském prutu. Při větším průměru anténního vodiče se poněkud zvětšuje zisk antény. Zkrácení délky vertikální části na 5 metrů zmenšuje použitelnou šířku pásma, při délce 9 až 10 metrů je zase problematická „balkonovost“ antény, zisk stoupne jen velmi málo. Na dolním konci antény se nachází cívky L1 a L2. Pro pásmo 7 MHz je indukčnost prodlužovací cívky L1 kolem 2 uH a přizpůsobovací cívka má indukčnost kolem 1,45 uH.
V pásmu 40 metrů je PSV na krajích rozsahu 1 : 1,3. Připojovací kabel samozřejmě může mít libovolnou délku, samozřejmě, s ohledem na jeho útlum. Čím je kratší a kvalitnější (nižší útlum na jednotku délky), budou nižší ztráty přenosu energie z antény do přijímače, a samozřejmě také z vysílače do antény.
Anténa v tomto provedení chodila na mé překvapení poměrně dobře (samozřejmě nemůže soupeřit s tříprvkovou Yagi), takže automaticky vzešel požadavek přidat ještě pásmo 80 m.
Dvoupásmová verze pro pásma 40 a 80 metrů má navíc ještě jednu prodlužovací cívku a přepínač, pro další vylepšení by byl vhodný vícepolohový přepínač s odbočkami na cívce L3, aby vzhledem k větší šířce pásma 80 metrů se dalo obsáhnout pásmo CW i SSB (pro ty, kdo ovládají telegraf), optimální by byly tři polohy.
K cívce L1, sloužící pro pásmo 40 metrů (2 uH), je zde navíc připojena cívka L3 s indukčností kolem 21,8 uH. Přizpůsobovací cívka L2 má opět jako v předešlé konstrukci indukčnost 1,45 uH. Tyto tři cívky mohou být provedeny jako jedna cívka s odbočkami, rozdělení na L1, L2 a L3 je pouze k znázornění jejich funkce. Jaké jsou požadavky na tyto cívky? Tak především (v rozumných mezích) vysoký činitel jakosti Q, průměr vinutí 50 až 100 mm, silnějším měděným vodičem (trubka, pásek) průměru nejméně 2 mm. Cívka může být vzduchová, bez kostry, pokud je dostatečně tuhá. Příklad provedení cívky:
Po úspěšném otestování této verze jsem ještě zkusil v MMANA nasimulovat všepásmovou anténu pro 80-40-20-17-15-12-10 metrů. Na pásmo 160 metrů jsem si netroufnul, tam by již byla účinnost dozajista malá. Po jejím odzkoušení v terénu i v domě podám zprávičku a popis.