Když se řekne Armstrong, každý si představí buď prvé kroky člověka po měsíci, nebo vynikajícího jazzmana Louise..... Ale z hlediska rádia byl také jeden přední vědec, a sice

Edwin Howard Armstrong

1890 – 1954

Z jeho mozku pochází například zpětnovazební přijímač (1912), superhet (1918), dále také dříve velmi často používaný na VKV superreakční přijímač (1922) který se vyznačoval obrovskou citlivostí při jednoduchosti zapojení. Nejvíce se ale proslavil tím, že uvedl do konečné podoby FM systém (1933) a mnoho dalších drobnějších zdokonalení. Jeho vynálezy a trendy tvoří základ rádiových zařízení, jak se používají dnes.

Obvykle se začíná stručným životopisem, takže pouze v kostce. E. H. Armstrong se narodil 18 prosince 1890 v New York City jako prvé dítě vážené presbyteriánské rodiny. Zemřel tragicky 31 ledna 1954.

Vynález kterým to všechno pro Armstronga začalo, 1912 zpětná vazba (regenerační) přijímač.

Toto zařízení bylo darováno Smithsonian institutu po Armstrongově smrti.

Nejprve ale přišel 25 listopad 1906, který značil začátek moderní elektroniky. Tento den zhotovil výrobce automobilových žárovek H. W. McCandless na objednávku Lee de Foresta zvláštní lampu, dle jeho specifikací. Byla to vlastně upravená v té době známá vakuová dioda, ale de Forest nechal mezi vlákno a anodu vložit další elektrodu ze svinutého drátu, kterou později nazval "mřížka". Tak vznikla trioda, de Forestem nazývaná "audion". Do poloviny roku 1913 prodal de Forest svůj patent AT&T za 50 000 $.

Jeden z Armstrongových "audionů" od de Foresta z roku 1912, ze sbírky Harry Houcka.

 

Zatímco de Forest si byl dobře vědom, že udělal významný vynález (a později se prokázalo, že to je jeho "největší" vynález), nedokázal vysvětlit elektrické jevy uvnitř jeho audionu. Domníval se, že vše mají svědomí zbytky plynu uvnitř baňky, což vyplývalo z jeho dřívějších prací s různými plynovými detektory. Naproti tomu Armstrong velmi důkladně prostudoval činnost de Forestova audionu a jeho pracovní charakteristiky. Ve svém článku publikovaném 12 prosince 1914 v Electrical World14 poprvé uspokojivě vysvětlil činnost audionu a upozornil na nezbytnost kvalitního vakua.

Ještě před ukončením těchto výzkumů v roce 1913 zažádal o patent na zpětnovazební obvod, který mu byl udělen 6. října 1914. Na obrázku je ukázka z jeho patentu č. 1.113.149, který je dnes srdcem všech současných rádiových a televizních zařízení.

Superheterodynní přijímač (superhet) je jeho dalším patentem. Toto zapojení je v současné době jedním z nejpoužívanějších v naprosté většině rozhlasových, televizních a radarových přijímačů.

 

Armstrongův druhý ohromný objev – superhet

1 prosince roku 1923 se Armstrong oženil s Marion MacInnisovou. Pro líbánky si naplánoval automobilový výlet do Palm Beach na Floridě. Jako svatební dar ji předal svůj nejnovější vynález, který je nyní uložen ve Fordově museu.

V masce cestovního kufru byla umístěna předvýrobní verze jeho superhetu.

Schema prototypu superhetu

Armstrong s dalším z prototypů svého superhetu (Radio Broadcast 7/24)

 

Armstrongův třetí ohromný objev - superregenerační obvod.

 

Zde je několik vybraných stránek z jeho konceptu první veřejné přednášky pro  Proceedings of the IRE v červnu 7. 1922, publikované v srpnu 1922.

 

 

Následovala celá řada dalších významných objevů, a v roce 1933 korunoval své dílo něčím zvláště užitečným – přihlásil si čtyři patenty, které znamenaly základy kmitočtové modulace, což byl, zejména pro rozhlas, úplně nový systém vysílání. Prvé veřejné vysílání s kmitočtovou modulací bylo uskutečněno v roce 1935 z domova jeho známého radioamatéra W2AG, C. R. (Randyho) Runyona v Yonkers. Randyho obývák sloužil jako studio pro demonstraci různých zvuků, například tekoucí vody, muchlaného papíru a podobně, a z reprodukované hudby. Publikum se skládalo z několika inženýrů z rádioinstitutu na západní 39té ulici v New York City.

 

Armstrongův FM vysílač 1934

 

Jednotka řídícího oscilátoru a balančního modulátoru.

 

Koncový stupeň FM vysílače

 

Ačkoliv hodnotící komise žasla nad věrností zvuku, Armstrong zatím další vývoj odložil, a čekal na komerční úspěch. Systém FM byl totiž tak revoluční, že celý rozhlasový průmysl by svůj hardware musel dát do šrotu, což byly pro ně dosti chmurné vyhlídky.

 

Experimentální FM rozhlasová stanice W2XMN dokončená začátkem roku 1938.

 

Během druhé světové války se Armstrong věnoval vojenskému výzkumu a vládě přenechal mnoho svých patentů k volnému využití, za což byl odměněn vysokým vojenským vyznamenáním. Po válce se znovu pokusil propagovat svou kmitočtovou modulaci, když viděl, jak vzrůstá popularita rozhlasového vysílání. Jenže výrobci začali vyrábět a prodávat FM zařízení, bez ohledu na jeho patenty. Dostal se do vleklých právních sporů s obrovskými společnostmi, které měly k dispozici celé baterie právníků, a to vyčerpalo jeho veškeré finance.

 

Armstrong pod vlivem debaklu nakonec 31 ledna 1954 ukončil svůj život skokem z třináctého patra jeho bytu v New York City. Jeho vdova Marion se ale nevzdala a předsevzala si dokončit jeho boj. Její prvé vítězství v boji proti RCA v roce 1954 ji dalo další sílu k pokračování, takže v roce 1967 zvítězila nad Motorolou a tím byl prakticky celý dlouhotrvající spor ukončen. Soud jasně rozhodl, že Edwin Howard Armstrong  byl vynálezcem kmitočtové modulace. FM rádio nakonec překonalo saturaci AM, a Armstrongův génius byl beze všech pochyb uznán.

 

DědictvíEdwina Howarda Armstronga přežívá každou sekundukaždý den - kdekoli na zemi se používá rádio nebo televize, kdykoli používáme mobilní telefony, nebo raketoplán volá domov – to pracuje kousekArmstrongova dědictví.Tak ohromní lidé prošli před námi, otevřeli nám cestu, a proto jejich památka musí být stále připomínána.

 

 

 

Literatura:

http://users.erols.com/oldradio/

http://www.geocities.com/neveyaakov/electro_science/armstrong.html

http://inventors.about.com/library/inventors/blarmstrong.htm