ANTÉNASKOP

Všem, kdo se zajímají blíže o antény a jejich konstrukci, je dobře známo, že anténa má čistě ohmický odpor pouze na svém rezonančním kmitočtu, takže je bezpodmínečně nutné ji měřit pouze na tomto kmitočtu.

K tomuto účelu se používají tak zvané anténní můstky, jedno praktické řešení můstku je na obrázku. Toto zapojení je známo pod názvem "ANTENNASCOPE" a jeho konstruktérem je americký radioamatér W2AEF. K napájení můžeme použít sací měřič, vysokofrekvenční měřicí generátor nebo jakýkoli jiný zdroj vysokofrekvenčního signálu požadovaného kmitočtu.

Všechny spoje musí být co nejkratší, aby byl splněn předpoklad bezindukční konstrukce. Na přesné hodnotě odporů tolik nezáleží; místo 220 ohmů lze použít i 150 ohmů, hlavně však je důležité aby R1 a R2 byly přesně stejné. Totéž platí pro kapacitu kondenzátorů C1 a C2, rovněž musí být shodné s tolerancí maximálně 1%. Potenciometr by měl mít 500 ohmů, aby obsáhl všechny obvyklé impedance. V případě, že předpokládáte měření pouze na anténách napájených souosým kabelem jejichž impedance je obvykle do 100 ohmů, můžete použít potenciometr 100 ohmů. Odpor R3 upravuje rozsah měřicího přístroje. Použijeme-li místo něj potenciometr (reostat), můžeme jím nastavovat citlivost měřidla.

Na tomto přípravku můžeme kromě impedance měřit také např. činitel zkrácení. Postupujeme takto:

Proměnný odpor můstku nastavíme na minimum (nulu). Do svorek pro měřenou anténu připojíme kus neznámého napáječe, který na volném konci zkratujeme. Nyní měníme kmitočet signálu, jímž přípravek napájíme, až je můstek vyvážen, tj. ručka měřicího přístroje vykazuje nulovou výchylku. Pro tento kmitočet má měřený kus napáječe elektrickou délku přesně λ/2. Činitel zkrácení pak vypočítáme podle vzorce

Budeme zkoumat například souosý napáječ (koaxiál) o délce 145 cm a můstek bude vyrovnán při kmitočtu 69 MHz. Činitel zkrácení je tedy

RK 1/69 – 50