Na stránkách tohoto webu se velmi často objevují popisy zvláštních typů antén, které vznikají při víkendových „antenčundrech“ skupinky kamarádů z bývalého radiokroužku. Při jednom z posledních jsme nalezli kus vyhozené černé televizní dvoulinky, a okamžitě se rozběhla debata co s tím. Antéta G5RV je již mnohokrát odzkoušena, tam asi nic nového neobjevíme, kterou anténu bychom ještě mohli napájet souměrným svodem s impedancí 300 ohmů? Během dalších návrhů padl i jeden zajímavý: A což takhle tu dvoulinku použít přímo jako anténu? Bude vlastně mít vlastnosti dvojnásobně dlouhého drátu…….
Tak hurá na to. Po pár hodinách laborování a měření se na světě objevilo takovéto monstrum:
HURÁ! Ono to funguje!
Jak? Dvoulinka na jednom konci zkratovaná se chová jako jeden závit cívky, tak ji doladíme do pásma pomocí ladicího kondenzátoru C s kapacitou kolem 250 až 300 pF (ze starého tranzistoráku), pro délku 7 metrů je indukčnost asi tak 9 mikrohenry (dle výpočtu, měřák jsme sebou neměli), tedy potřebná kapacita by měla být kolem 180 pF.
Anténu jsme měli zavěšenou na silonových vlascích vodorovně mezi dvěma stromy, a bylo zjištěno že je docela pěkně směrová s maximem vyzařování v ose.Anténu doladíme do rezonance ladicím kondenzátorem na největší hlasitost přijímaných signálů. Pokud ji budete používat stabilně, upozorňuji na zabezpečení konců proti vnikání vody, my jsme z nedostatku něčeho vhodnějšího použili sekundové lepidlo, které (pro jistotu) nosíme stále sebou.