Prosté ústí kruhového vlnovodu není dobrou anténou pro vyzařování mikrovln. Nemá vhodnou směrovost, ani impedanci. Zlepšení přestupu energie do prostoru dosáhneme impedančním přizpůsobením konce vlnovodu.
Dielektrický prstenec změní vnitřní impedanci vlnovodu a tak přizpůsobí impedanci ústí vlnovodu okolnímu prostoru.
Rezonanční dutina přizpůsobí impedanci vlnovodu a okolního prostoru, a pomáhá vytvářet směrovou charakteristiku antény.
Rozbíhající se kužel dobře přizpůsobí vlnovod okolnímu prostoru, pokud bude dostatečně dlouhý (nejlépe "nekonečně"). Proto se musí kratší trychtýře dodatečně upravit (lomení, indukčnosti, dielektrikum na výstupu...).
Odstupňováním kuželů lépe přizpůsobíme anténu okolnímu prostoru (záření se více koncentruje v ose antény).
Drážky vytváří indukčnosti, které napomáhají přizpůsobení antény.
Prstence s drážkami vytváří tlumivky, které napomáhají přestupu záření do okolí.
V ústí vlnovodu je dielektrický materiál s vhodnými vlastnostmi, který díky tvaru soustřeďuje záření požadovaným směrem.
Záření je soustředěno čočkou z dielektrického materiálu s vhodnými vlastnostmi
Je tvořena soustřednými vodivými prstenci. V mezerách mezi prstenci dochází k difrakčnímu ohybu záření. Vhodnou volbou rozměrů mezer a prstenců dosáhneme soustředění záření do ohniska (soustava se chová jako prostá čočka), kde jej můžeme přijímat například trychtýřovou anténou.
Záření je vedeno v dielektrickém materiálu díky vhodnému indexu lomu (odráží se od vnitřních stěn dielektrického válce podobně jako světlo ve světlovodu. Při vhodných geometrických rozměrech (vzhledem k vlnové délce záření a indexu lomu materiálu) dokáže anténa soustředit záření ve směru své osy.
SOUEaEaU Vejprnická 56 Plzeň (c) 2002