Dipól je jeden z nejstarších typů antén. Vznikne vhodným uspořádáním dvou vodičů o délce která je ve vhodném poměru k vlnové délce záření. Pokud na dipól připojíme zdroj VF energie, vybudí se v okolí dipólu elektromagnetické pole. Proudy tekoucí rameny dipólu se uzavírají kapacitní a indukční vazbou mezi rameny. Při vhodném kmitočtu budícího generátoru vznikne na ramenech dipólu stojaté vlnění, v těchto případech přechází maximum energie přivedené na dipól do okolního prostoru (anténa je v rezonanci). Elektrická složka pole je orientována rovnoběžně s vodiči, magnetická kolmo k ose vodiče dipólu. Nejlépe dipól vyzařuje pokud je jeho geometrická délka rovna přirozenému násobku poloviny vlnové délky vysílaného záření, v takovém případě se na dipólu vytvoří stojaté vlnění. Podle poměru kmitočtů známe půlvlnné, celovlnné, jeden a půlvlnné... dipóly. Vyzařovací charakteristika půlvlnného dipólu je osmičková. Vyšší módy buzení mají charakteristiky mírně odlišné.
Proudové a napěťové obložení; vyzařovací charakteristiky dipólu pro různé vlnové délky
V poslední době se objevují upravené tvary dipólových prvků. Tyto úpravy dipólů reagují na skutečnost, že dipól svou přítomností ovlivňuje tvar dopadající vlnoplochy elektromagnetického záření. Nový tvar dipólu se má přizpůsobit těmto změnám vlnoplochy a zvýšit zisk na teoretické maximum. Toto provedení bohužel podstatně zvyšuje pracnost a tím i cenu antény.
Z průběhu napěťového a proudového obložení dipólu je zřejmé, že se hodnota vlnové impedance dipólu mění ze vzdáleností od osy. Proto je možné nalézt na dipólu bod s vhodnou hodnotou impedance pro připojení napáječe. Navíc není nutné napájet symetricky obě poloviny, protože napájený dipól je celistvý a proud může protéci bez překážky i do druhého ramene. Toto zapojení se běžně nepoužívá, vzhledem k malé šířce pásma takto napájeného dipólu.
Spojením dvou a více dipólů získáme skládaný dipól. Jeho hlavní výhodou jsou lepší mechanické vlastnosti - skládaný dipól je jeden mechanický celek, na rozdíl od jednoduchého dipólu složeného ze dvou ramen. Navíc se můžeme u půlvnnného dipólu spojit střed druhého prvku se zemí - kostrou antény bez ovlivnění elektrických vlastností. Spojením dipólů dojde ke změně impedance, kterou můžeme dále ovlivnit různou tloušťkou prvků. Tato úprava (tloušťky) zlepší širokopásmovost dipólu.
Skládaný dipól nemusí být vytvarován jen v jednom směru (podlouhlý obdélník) ale je možná i jiná úprava. Důležité jsou geometrické rozměry smyčky, které musí být v určitém vztahu k vlnové délce vyzařovaného záření. Tato úprava má vliv na impedanci antény a na zisk. Výhodou je zmenšení vnějších rozměrů antény.Polarizaci můžeme změnit polohou napáječe. Běžně se používají čtvercové a kruhové smyčky.
Pootočením čtvercové smyčky získáme smyčku diamond ("kosočtverečná"), která se používá vzláště v úpravě dvojitý diamond - takto provedená smyčka má impedanci blízkou 300ohmům.
Při zvětšení tloušťky dipólu dojde jednak ke změně jeho impedance, jednak ke zkrácení rozměrů pro daný kmitočet. Tato úprava velmi výrazně ovlivní šířku pásma dipólu (anténa může zpracovat větší rozsah kmitočtů). Při této konstrukci nemusí být tlustý dipól vyroben z plného materiálu, ale pro správnou funkci postačí i konstrukce z drátů, které kopírují vnější obrys tlustého dipólu.
Pokud v těsné blízkosti zářiče umístíme krátký pasivní prvek, dojde k výraznému ovlivnění impedance a kmitočtové charakteristiky dipólu. Dipól se stane širokopásmovým.
Nevýhodou dipólu je jeho směrovost - jedním dipólem nelze přijímat signály se všech směrů (v rovině E). Pokud potřebujeme kruhový diagram musíme použít buď dvou dipólů pootočených o 90° a napájených ze zpožděním o čtvrt vlnové délky, nebo můžeme dipól vytvarovat. Pro tvarování dipólu můžeme změnit úhel svíraný rameny, nebo můžeme vytvarovat samotná ramena. Tyto úpravy mají vliv na zisk dipólu i na jeho impedanci.
Dipól je jedním z nejsnadněji vyrobitelných zářičů. Proto se s ním setkáme v nejrůznějších anténách zvláště na kratších vlnových délkách (metry decimetry).
Anténa pro všechna amatérská pásma. Je to vlastně dipól rozdělenený pomocí LC rezonančního obvodu tak, aby jeho úseky rezonovaly v jednotlivých amatérských pásmech. V pásmu 80m rezonuje celá anténa jako půlvlnný dipól (elektricky prodloužený pomocí L). V pásmu 40m rezonují pouze délky 10,07m, zbytek antény je odizolován LC obvodem. V pásmu 20m pracuje celá anténa jako jeden a půlvlnný dipól (elektricky prodloužený pomocí C). V pásmu 10m pracuje celá anténa jako dva a půlvlnný, případně tři a půlvlnný dipól (elektricky prodloužený pomocí L).
SOUEaEaU Vejprnická 56 Plzeň (c) 2002