Pro soustředění elektromagnetického záření zejména na vyšších kmitočtech můžeme použít reflektorů vytvarovaných buď do válcového nebo rotačního paraboloidu. Takový reflektor soustřeďuje záření buď do přímkového ohniska (v případě válcového paraboloidu) nebo ohniska bodového (rotační paraboloid). V ohnisku reflektoru je pak umístěn vlastní zářič buď dipól nebo jiný anténní systém (logaritmicko periodický, ústí vlnovodu...), který zachycenou energii přenese k přijímači.
S rotačními parabolami se běžně setkáme u satelitního příjmu, kde je tato anténa upravena do ofsetového provedení - nepoužívá se symetrický rotační paraboloid, ale eliptický výřez z boční stěny. Takové provedení velmi usnadní montáž, protože reflektor antény se může montovat téměř svisle. Vlastnosti antény určuje především průměr reflektoru a zářič. U paraboloidů můžeme dosáhnout velmi úzké vyzařovací charakteristiky (běžně i pod 1 úhlový stupeň), a tak je správné nasměrování obtížné. Důležité je také pevné uchycení paraboly, i malé odchylky od správného nasměrování (například tlakem větru) mohou způsobit výpadky příjmu.
Kombinace dvou mikrovlnných antén - trychtýřové a (ofsetové) parabolické. Má velmi dobré směrové i impedanční vlastnosti. Vyzařuje všechny druhy polarizace.
SOUEaEaU Vejprnická 56 Plzeň (c) 2002