Zde uvedený návod slouží pouze jako výukový informativní materiál. V žádném případě Vás nechci nabádat k porušování zákonů, předpisů a obecně závazných norem. Použitím tohoto návodu se můžete dostat do rozporu s platnými vyhláškami a zákony.
Nedávno jsem zde popisoval oscilátor typu Colpitts, na který přišel dotaz, zda se dá použít jako vysílač. Samozřejmě, že ano, vždyť přece oscilátor je základem každého vysílače. No a jen tak pro názornost si zde ukážeme, jak by takový vysílač mohl vypadat. A aby to nebylo jen tak, ukážeme si zároveň jiný, podobný typ oscilátoru, který se nazývá podle jeho autora Clapp. Nejprve si tedy ukážeme jak vypadá takový oscilátor v porovnání s předešlým:
Kmitočet je určen na rozdíl od oscilátoru Colpitts sériovým rezonančním obvodem tvořeným kondenzátorem C1 a cívkou L1. Pracovní bod tranzistoru T1 je nastaven odporovým děličem R1 a R2. Stejně jako v předešlém zapojení je kladná zpětná vazba zavedena pomocí kapacitního děliče C2 a C3 spolu s odporem R3. Výstup vyrobených vysokofrekvenčních kmitů je oddělen kondenzátorem C4.
A nyní – jak si zhotovíme vysílač na základě výše popsaného oscilátoru. Aby se jeho činnost lépe kontrolovala, použijeme pásmo středních vln, oscilátor naladíme do některého místa na stupnici, kde nevysílá žádná rozhlasová stanice. Pracovní kmitočet je dán hodnotou indukčnosti cívky L1 a výslednou kapacitou sériového spojení kondenzátorů C1, C2 a C3. Ke kondenzátoru C4 připojíme anténu a kmitočet oscilátoru budeme amplitudově modulovat, aby bylo možno jej poslouchat na běžném rozhlasovém přijímači.
Z tohoto důvodu je zde druhý tranzistor, použitý jako modulátor. Je to vlastně nejobyčejnější nízkofrekvenční zesilovač, jehož zátěží je oscilátor. Pracovní bod tranzistoru T2 je nastaven obvyklým způsobem pomocí odporového děliče R4 a R5. Po stisku tlačítka zapneme napájení báze tranzistoru T2, tranzistor se otevře a sepne napájení oscilátoru T1. Pokud budeme tlačítko stiskávat v rytmu telegrafních značek, bude vysílač posílat do antény nemodulované vysokofrekvenční kmity, tedy máme z něj telegrafní vysílač. Jenže do báze T2 je zároveň připojen přes kondenzátor C5 mikrofon, jehož signál je zesílen tranzistorem T2 a oscilátor T1 je (samozřejmě po stisknutí tlačítka) napájen napětím měnícím se v rytmu modulace, tedy signálu z mikrofonu. Tím pádem se mění také velikost vysokofrekvenčního proudu tekoucího do antény a vzniká amplitudově modulovaný signál, který již můžeme zachytit běžným rozhlasovým přijímačem.
Tento vysílač je až příliš jednoduchý, než aby se dal v praxi používat. Což o to, funguje spolehlivě, ale problém je v tom, že zároveň s amplitudovou modulací se trochu mění i kmitočet oscilátoru, a tedy dochází k současné kmitočtové modulaci. V tomto případě doporučuji jako anténu použít jen krátký kousek vodiče, do 1 metru, což zajistí spolehlivý příjem tohoto zařízení až na vzdálenost kolem 5 metrů, větší vzdálenost by již byla spíše na škodu. Jako mikrofon je možno použít některý dynamický, případně malý reproduktorek s vyšší impedancí.
Tak, to bychom měli, zbývá již jen uvést hodnoty použitých součástek, jedeme na to.
Kondenzátory C1 až C3 – keramické 680 pF
Kondenzátor C4 – keramický 82 pF
Kondenzátor C5 – elektrolytický 4M7
Odpory R1, R3 a R5 – 1k
Odpor R2 – 4k7
Odpor R4 – 10k
Tranzistor T1 – libovolný křemíkový N-P-N
Tranzistor T2 – libovolný křemíkový P-N-P
Cívka L1 – 90 závitů vodičem 0,22 mm CuL na kostřičce o průměru kolem 8 mm