JEDNODUCHÝ PŘIJÍMAČ

Na tento web dostávám mnoho ohlasů, a občas se vyskytne i připomínka, že je zde velmi málo popisů pro naprosté začátečníky, a že každý nemá zájem věnovat se provozu na krátkých vlnách, ale třeba jen si postavit „rádijko“, jen tak, pro tu srandu. Takže dobrá, před mnoha lety v radiokroužku, ze kterého pochází zdejší návody, jsme samozřejmě dělali i ty „obyčejné“ věcičky, začali jsme třeba obyčejnou krystalkou, přidávali tranzistor, až jsme došli k přístrojům jako je například dále popsaný středovlnný přijímač, a sám jsem byl udiven kvalitou zvuku této hračky, který se skládá z pouhých sedmi součástek (tři kondenzátory, dva tranzistory, odpor a cívečka).

Popis zapojení:

Signál přijatý anténou se z vazební cívky L1 transformuje na cívku laděného obvodu L2, která je naladěna do rezonanci na přijímaný kmitočet ladicím kondenzátorem Clad, který pochází ze starého vyhozeného tranzistoráčku. Cívky jsou navinuty na toroidním jádru T50-2. Cívka L1 má dva závity, L2 má 28 závitů smaltovaného měděného drátu. Přijatý signál z laděného obvodu je přiveden na tranzistorový zesilovač, v tak zvaném Darlingtonově zapojení. Tranzistory mohou být libovolné křemíkové typu NPN, v jednom ze vzorků byly použity z vadné úsporné žárovky.

inspirace WB4LFH