RÁDIO AUDION – 6 díl

Několik posledních poznámek k pokusničení. Napojení antény by mělo stačit na desátém závitu odspodu, ať to ladí ostře. Samozřejmě ti bez zkoušek nedokážu říci, zda bude či nebude bez úprav vyhovovat přesně oněch 60 závitů v horní části. Cívka se zase vine "za provozu", až se "trefíš" do pásma. Kondenzátor bych použil ale jen 56pF či 68pF, když není k dispozici 82pF. Sto pikofaradů se mi zdá už dost. Tady nejde o naladění frekvence. Frekvenci si podle potřeby "trefíš" přidáním či ubráním počtu závitů cívky. Ten keramický kondenzátor má za úkol omezit ladící rozsah.

Má to fungovat asi takhle:

Zatím jsi měl navinutou cívku na střední vlny a tu jsi ladil výhradně ladícím kondenzátorem jehož kapacita se dala měnit od nuly (teoreticky) do hodnoty 380p + 2x 14,7pF. Tím jsi proladil velmi široký rozsah středních vln, zhruba by to mělo být od 0,5 do 1,5MHz. Amatérská pásma jsou úzká. Kdyby jsi ladil takto širokým rozsahem, vypadalo by to v praxi tak, že půl stupnice vlevo by zabíraly normální rozhlasové stanice, pak by bylo dva milimetry široké amatérské pásmo a pak celou pravou polovinu stupnice by zase zabíraly normální rozhlasové stanice. To by se samozřejmě v tom radioamatérském pásmu ladilo mimořádně obtížně. Úkol keramického kondenzátoru je zastoupit zčásti kondenzátor ladící. Tím se docílí toho, že radioamatérské pásmo bude široké skoro po celém rozsahu stupnice as rozhlasové stanice se vytlačí za oba konce pryč.

Postupuje se takto:

Máš cívku a k ní připojený keramický kondenzátor. Nic víc. V tomto okamžiku by měla mít cívka navinutých tolik závitů, aby spolu s keramickým kondenzátorem byla naladěná na horní konec zvoleného radioamatérského pásma 160m. Tedy na 2MHz. Nebo nepatrně nad ně, dejme tomu 2,05MHz. Stejně, jako by to byl pevně naladěný obvod. Taková cívka jde naladit i úplně bez audionu, např. pomocí GDO (grip-dip-metr).

Teď si představ,

že tuto cívku s keramickým kondenzátorem připojíš do audionu na ladící kondenzátor. Ale ten je záměrně zcela otevřený. Teoreticky je jeho kapacita nula. To znamená, že se vlastně nic nezměnilo, cívka ladí stále na horním konci vybraného pásma na 2 MHz. Ukazatel na stupnici zcela otevřeného ladícího kondenzátoru bude ukazovat "horní konec" radioamatérského pásma. Nyní začneš ladící kondenzátor zavírat. Protože máme zapojenou pouze sekci 2x 14,7pF, začne se celková kapacita zvyšovat velmi pozvolna. K původní hodnotě keramického kondenzátoru se při zavřeném ladícím kondenzátoru přičte jen 2x 14,7pF, takže celková kapacita bude pouze o trochu větší. A s touto kapacitou by se měl přijímač dostat jemně a plynule na "dolní konec" radioamatérského pásma 1,8 MHz nebo raději ještě kousek pod ně, třeba na 1,75 MHz.

Udělal jsem si na simulaci ladícího obvodu tabulku v programu Excel. Když jsem si to všechno dosadil do vzorce na výpočet rezonance, vychází mi, že při použití keramického kondenzátoru 100pF a cívky o nezbytné indukčnosti 57,5 mikrohenry je sice ladící rozsah od 1,794 MHz do 2,006 MHz, což je celé pásmo 160m (zvané "Top Band"), ale je to opravdu s "odřenýma ušima". Stačí drobná nepřesnost a do části radioamatérského rozsahu se už nedostaneš. Proto raděj použij keramický kondenzátor o hodnotě 56pF. Pak bude sice muset mít cívka více závitů (aby měla cca 90 mikrohenry), ale rozsah přijímače bude s jistou rezervou od 1,74 MHz do 2,073 MHz (je počítáno i s parazitními kapacitami v přístroji).

Protože na vyšších frekvencích se různé parazitní kapacity uplatňují více (kapacita antény, katody, propojovacích drátů aj.), je potřeba u vyšších frekvencí volit větší rezervu okolo požadovaného ladícího rozsahu (tj. více volného místa vlevo a vpravo při ladění).

Bez možnosti zkontrolovat naladění audionu s jiným komunikačním přijímačem to bude trošku problém se do pásma 160 m naladit. Ono je tam v týdnu po většině dne mrtvo. Navíc, tím, že je pásmo laděné jemně (rozprostřené), máš pocit, že je hodně prázdné. Samozřejmě takové ty hvizdy, rušení vrčení a pod. tam jsou (bouřky, spínané zdroje a počítače z okolí), ale ne rozumná komunikace. Je to totiž pásmo ne příliš využívané. K vysílání na něm je potřeba velmi dlouhá anténa (80m) a většina radioamatérů nemá možnost takovou anténu zřídit a ti co tam vysílají nedosahují moc dobré slyšitelnosti.

Pro zajímavost jsem se pokusil dopočítat i hodnoty kondenzátorů pro další rozsahy:

Pásmo 80metrů:

keramický kondenzátor - 82 pF

cívka - 18 mikrohenry

rozsah ladění od 3,44 do 3,92 MHz

nebo

keramický kondezátor - 68 pF

cívka - 20 mikrohenry

rozsah ladění od 3,47 do 4,04 MHz

nebo

keramický kondezátor - 56 pF

cívka - 23 mikrohenry

rozsah ladění od 3,44 do 4,1 MHz

Výroba -

Vhodná síla drátu pro cívku je 0,2 mm až 0,3 mm. Jistě teď všechny zajímá, jak vypočítat počty závitů cívky pro danou indukčnost – tak na to se zkus podívat ZDE.

Nastavení -

Zde si vypomůžeš třeba krystalovým oscilátorem. Ladící rozsah dle uvedeného popisu zhruba znáš a cívku navineš a upravíš tak, až svůj krystalový oscilátor uslyšíš (s kmitající vazbou) na tom místě stupnice, kde ho chceš mít a kde by měla být hodnota jeho frekvence napsaná, aby poloha ukazatele odpovídala zvolenému rozsahu ladění..

Pásmo 40metrů:

keramický kondenzátor - 180 pF

cívka - 2,5 mikrohenry

rozsah ladění od 6,8 do 7,31 MHz

nebo

keramický kondenzátor - 120 pF

cívka - 3,5 mikrohenry

rozsah ladění od 6,79 do 7,47 MHz

nebo

keramický kondenzátor - 100 pF

cívka - 4 mikrohenry

rozsah ladění od 6,81 do 7,6 MHz

nebo

keramický kondenzátor - 82 pF

cívka - 4,75 mikrohenry

rozsah ladění od 6,69 do 7,63 MHz

Výroba -

Vhodná síla drátu na cívku je okolo 0,5 mm až 0,75 mm. Vychází-li u cívky málo závitů, lze ji vinout s mezerami (mezi závity se navíjí druhý drát, silon nebo nit, síly např. 0,3 mm a na závěr se opět odvine.)

Nastavení -

Pásmo 40 metrů je naštěstí na běžném rozhlasovém přijímači (i když kvůli SSB není srozumitelné). Tebe bude konkrétně zajímat frekvence okolo 7,05 MHz která odpovídá délce vlny 42,55 m - takže se máš alespoň rámcově podle čeho orientovat a audionem si tam můžeš při ladění vazbou "pískat". Při poslechu je tam stále čilý radioamatérský provoz (většinou Němci, Rusové a Poláci), takže to podle stanic a jejich prefixů poznáš.

S pozdravem

Viktor http://expedicebilytesak.sweb.cz