Tato anténa pochází z dílny bulharského radioamatéra K. Dranzarova LZ2ZK, a po otestování v polních podmínkách se ukázala být docela výhodnou jednopásmovou anténou s velkou šířkou pásma. Její další výhodou je, že nepotřebuje symetrizaci balunem ani smyčkou.
Obrázek 1.
Anténa s celkovou délkou L se skládá ze střední části L1 vyrobené ze souosého kabelu a ze dvou částí L2 z televizní černé dvoulinky. Pokud na střední část L1 použijeme obyčejný kabel RG-58 (spoustu se jich vyskytuje na skládkách po zrušených počítačových sítích), je možno přivést na anténu výkon až 1 kW.
Rozměry:
Celková délka................L = 141,68 / f
Střední část....................L1 = 100,1 / f
Koncové části................L2 = 20,79 / f
f = střední pracovní kmitočet v MHz
délky v metrech
Začneme tím, že si vypočítáme délku střední části L1 (souosého kabelu) a koncových částí L2 podle vzorečků uvedených výše, podle požadovaného kmitočtového pásma. Uprostřed souosého kabelu L1 odstraníme 50 mm vnější izolace a dále odstraníme 30 mm opletení, ale opatrně, abychom nepoškodili vnitřní polyetylenovou izolaci a vnitřní vodič. Připravený kabel upevníme pomocí dvou měděných příchytek (objímek) na destičku z plexiskla nebo sklotextolitu. Pomocí další příchytky upevníme přívodní kabel (svod), jehož střední vodič a opletení připevníme (nejlépe připájet) k příchytkám kabelu L1, jak je zřejmé z obrázku 2.
p>Obrázek 2.
Na koncích kabelu L1 odstraníme asi 40 mm vnější izolace a rozpleteme stínění, dále odizolujeme vnitřní vodič v délce 25 mm, a propájíme jej se stíněním. Nyní odizolujeme oba konce dvoulinek L2 v délce 20 mm, z jedné strany připájíme ke konci kabelu L1 (viz obrázek 3) a upevníme je k obdobné izolační destičce jako je ve středu L1. Ke druhému konci dvoulinky L2 připájíme vodič, který bude sloužit k upevnění koncového izolátoru (vajíčka).
Obrázek 3
Všechny spojovací místa doporučuji pokrýt silikonem, rozpuštěným polyetylenem, nebo podobným prostředkem proti pronikání vlhkosti. Dále bych chtěl poradit (ze zkušenosti) rovnoběžně s hotovou anténou natáhnout silonovou prádelní šnůru, která se v několika místech přichytí izolepou k anténě, čímž ji odlehčí proti namáhání při větru a námraze.
Anténa se do rezonance naladí opatrnými změnami délky dvoulinky L2 (zkracováním), z tohoto důvodu bych doporučil pro začátek je ustřihnout asi o 30 až 40 cm delší, než je vypočtená délka a samozřejmě anténu ladit tam, kde bude trvale umístěna.
Tato anténa je vlastně dipól, takže je možno ji zavěsit jak vodorovně, tak i šikmo jako slopper, nebo na způsob invertního V.
HAVE NICE DAY.