AM vysílač pro 28 MHz po elektrovodné síti.

 

Zde uvedený vysílač pracuje v pásmu 28 – 30 MHz, s amplitudovou modulací nosného kmitočtu. Základní rozdíl oproti ostatním podobným zařízením je v tom, že místo běžně používané antény používá k šíření signálu elektrovodnou síť, jak již dnes přichází do módy (viz BPL/PLC). Ještě není jasné, zda při tomto způsobu šíření mají přednost digitální způsoby přenosu, nebo AM či FM. Radioamatéři začínali s AM, takže začneme i zde. Alespoň provoz zabere širší pásmo než SSB. Ale nevím, zda tento způsob šíření signálu je povolen, snad by se tím měl zabývat někdo z příslušných ouředních zákonodárců. Může to být i téma do diskuze. No a pro spojení na větší vzdálenosti – proč nepoužít plný povolený výkon (viz poznámka v závěru),bylo by zajímavé zjistit, zda by se dalo zařízení používat pro různé POKEC-RUNDY, a zda by to nějak nerušilo chudáka PLC, nebo opačně, jestli PLC by nerušilo nás.....

 

Jako přijímač může sloužit libovolný rx s příslušným rozsahem, pro provoz ve stejné budově doporučuji prutovou (třeba i teleskopickou) anténu, jelikož v každé místnosti má signál dostatečnou úroveň.

 

Schema zapojení vysílače je na obrázku 1.

 

Obrázek 1

 

Oscilátor s tranzistorem T2 (KF508) je v tradičním zapojení. Mikrofon se zabudovaným předzesilovačem je použit ze starého kazetového magnetofonu nalezeného na smetišti a je napájen napětím kolem 1,2 až 1,4 V stabilizovaným pomocí obvodu R1 a LED-diody D1. Nf signál z mikrofonu je zesílen tranzistorem T1 (KC507 atd) který současně slouží jako amplitudový modulátor oscilátoru.

Modulovaný vf  signál je z vazební cívky L2 přiveden přes oddělovací kondenzátor C9 na přívod napájecího napětí ze sítě 230 V, která v tomto případě plní roli antény.

 

Napájecí zdroj je v beztransformátorovém provedení. Tlumivka TL1 zabraňuje průchodu vf signálu do napájecího zdroje. Jako předřadný odpor slouží kapacitní reaktance kondenzátoru C8. Kondenzátor byl použit proto, že na rozdíl od předřadného ohmického odporu nevyzařuje teplo a tím přispívá ke stabilitě oscilátoru a vůbec celého zapojení. Pro usměrnění slouží diody D3 a D4, kondenzátor C7 slouží k příslušné filtraci napájecího napětí, které je stabilizováno Zenerovou diodou D2. Tento napájecí zdroj zabezpečuje stabilní práci zařízení i při změnách síťového napětí v rozsahu od 80 do 260 V. Kondenzátory C8 a C9 by měly být pro co největší provozní napětí, minimálně 250 V stř.

 

Tlumivka TL1 by měla být navinuta nejlépe na feritovém toroidu, ale při zkouškách jsem právě po ruce žádný vhodný neměl, proto jsem použil kostřičku s běžným feritovým jádrem o průměru 2,8 mm o délce 14 mm (ze staré TV), navinuto 150 závitů smaltovaným vodičem o průměru 0,1 mm těsně závit vedle závitu.

Na stejné kostřičce jsou navinuty cívky L1 a L2, vodičem o průměru 0,23 mm. Cívka L1 má 14 závitů, vazební L2 má 3 závity vinuto přes L1. Diody D3 a D4 v napájecím zdroji lze použít libovolné křemíkové, s pracovním napětím přes 300 V. Ve starých TV přijímačích jich je habaděj. Zenerova dioda D2 je použita opět libovolná, s napětím kolem 8 – 12 V.

Síťová anténa pro přijímač.

 

Obrázek 2.

Pro spojení na větší vzdálenosti, kdy již prutová anténa přijímače nestačí zachytit přijímaný signál s dostatečnou úrovní, je vhodné použít síťový adaptér,  který přivede vf signály z rozvodu přímo na vstup přijímače, podle obrázku 2.

Kondenzátor C1 zabraňuje průchodu síťového napětí na cívku L1 (zkrat). Cívky L2, L3 a L4 spolu s kondenzátory C2, C3 a C4 tvoří dvouobvodovou pásmovou propust, laděnou na přijímaný signál. Přijímaný signál je pomocí vazební cívky L4 a oddělovacího kondenzátoru C5 přiveden do anténního vstupu přijímače. Cívky jsou navinuty na kostřičkách z malých tranzistorových přijímačů nebo mf transformátorů z TV, vodičem o průměru 0,23 mm, L1 má 2 závity, L2 a L4 má 14 závitů, L5 má 5 závitů. Vstupní oddělovací kondenzátor C1 by měl být opět na co největší provozní napětí, minimálně 350 V stř. Kondenzátory C2 a C4 jsou libovolné běžné trimry.

Uvádění do chodu.

Pro běžné amatéry – bastlíře je tento odstavec zbytečný, ale přeci jen, alespoň pro úplnost. Takže začneme proměřením napájecího napětí, před připojením k síti pro jistotu rozpojíme obvod v bodě A, označeném na obrázku 1 křížkem. Napětí na kondenzátoru C6 by mělo být podle použité Zenerovy diody v rozsahu kolem 9 V. Pokud je odlišné, rychle zařízení odpojíme od sítě a zkontrolujeme prvky napájecího zdroje – tedy TL1, C8, D3, D4, R5, D2 a C6.

Pokud je vše v pořádku, opět propojíme bod A. Pomocí změn velikosti odporu R2 (vlivem různých parametrů použitého tranzistoru potřebná hodnota může být poněkud odlišná) nastavíme napětí na bázi tranzistoru T2 na hodnotu 3,5 V. Další postup spočívá v naladění rezonančního kmitočtu laděného obvodu  pomocí jádra v cívce L1/L2. Po naladění vhodného kmitočtu zajistíme jádro kapičkou epoxy, nebo v nouzi alespoň parafinem ze svíčky.

Ladění adaptéru spočívá v nastavení obvodů L2 – C2 a L3 – C3 na kmitočet vysílače. Poslouží nám i citlivý multimetr s diodou, ale pozor! Varuji před číslicovými multimetry, zde je velmi obtížné odhadnout pokles či vzestup napětí.

Pokud by někomu výkon zde popsaného zařízení nevyhovoval, například pro spojení na větší vzdálenosti, může použít vhodný koncový zesilovač, například podle http://www.xs4all.nl/~pa0fri/Lineairs/Lineairs.htm. Nějaký konec s 1HP by již mohl stačit, a podle posledních zpráv z OE se v tomto případě nejedná o vysílání, ale o přenos po vedení..... Viz zprávička z konference na internetu od OK1HH:

> Ve věci použití PLC na silnoproudých
> vedeních nejprve amatéři žalovali distribuční společnost a u první instance
> spor vyhráli. Protistrana se pochopitelně odvolala a nyní padlo v Linci u
> soudu druhé instance rozhodnutí, že se v tomto případě nejedná o bezdrátové
> sdělovací zařízení, nýbrž o přenos signálu po vedení, k čemuž není třeba
> povolení.

  Závěrem ještě jedno velmi důležité upozornění. POZOR! Při nastavování a provozu tohoto zařízení je nutno mít stále na paměti, že pracujeme se síťovým napětím, vzhledem k beztransformátorovému zapojení napájecího zdroje, a je tedy vhodné mít skřínku se zařízením propojenu se zemnicím kolíkem zásuvky, a hlavně – nesahat do zapojení při provozu. Kdysi jsem v časopise Krátké Vlny četl jednu moudrost, která je nadčasová – platí stále, i když původně se týkala elektronkového PA:

Patří k nezdravému sportu

sáhnout si na tisíc voltů.

Budiž proto heslem tvým,

bezpečnost vždy především.

Jirka OK1IKE

 

Literatura RADIOLJUBITĚL 7/97