KV KONVERTOR S JEDNÍM TRANZISTOREM

 

Než se pustíte do čtení tohoto popisu, vřele doporučuji se nejprve podívat na adresu:

http://www.csdxc.cz/modules.php?name=News&file=article&sid=15

Zaujala vás možnost poslouchat nejrůznější vzdálené stanice? Nebo snad by jste chtěli na své dovolené v zahraničí poslouchat české stanice, aby jste byli informováni o dění doma? Pro vás pak platí následující odstavec:

 

Český rozhlas na KV - http://www.radio.cz/cz/frekvence#cz

Všichni zájemci o poslech krátkovlnného vysílání si mohou v budově Českého rozhlasu vyzvednout leták s časy a frekvencemi vysílání nebo si o něj telefonicky požádat a nechat si jej zaslat domů. Tak například v Řecku, Turecku a Bulharsku si české vysílání naladíte na frekvenci 7345 kHz. Na frekvenci 15710 kHz naladíte vysílání Rádia Praha v Egyptě.

 

Jak naladit zahraniční rozhlasové stanice, v kterou dobu na kterém kmitočtu, dozvíte se na webových stránkách http://hfradio.org/ a spoustu dalších informací na http://www.dxing.com/iblink.htm případně na http://www.dxing.com/scanlink.htm

 

Krátké vlny se odrážejí od ionosféry ve výšce 60 – 80 km nad zemským povrchem, která se chová jako vodivá plocha. Stav ionosféry se mění vlivem slunečního záření, mění se i podmínky šíření krátkých vln v různých denních a nočních dobách a tím je možný příjem i na velké vzdálenosti.

 

V pásmu krátkých vln jsou pro rozhlas vyhrazeny určité úseky kmitočtového spektra, viz následující tabulku:

 

Viz také http://cs.wikipedia.org/wiki/Kr%C3%A1tk%C3%A9_vlny

 

NIČ JEDNODUCHŠIE!

Stačí si postavit ke svému běžnému přijímači konvertor (pro začátek tento superjednoduchý). Prototyp jsem zkoušel připojený ke staršímu elektronkovému přijímači, ale nic nebrání tomu, používat jej spolu s tranzistorovým přijímačem. Viz také „Krátké vlny za babku“ výše na stránce bastlení. Příště popíšu citlivý konvertor, který používám v současné době, a velmi se mi osvědčil pro příjem zámořských stanic, tak se těšte, ale zatím doporučuji si odzkoušet tento jednoduchý, aby jste nabyli obratnost v lovu a v konstrukci.

 

A nyní se dostaneme k otázkám konstrukce. Vzhledem k tomu, že začátečníci nemají příliš zkušeností s naladěním oscilátoru na požadovaný přesný kmitočet, což je nejčastější příčina neúspěchu, zvolil jsem zde oscilátor řízený výbrusem křemenného krystalu, tedy všeobecně označovaného „krystal“. Tím jednak ušetříme další laděný obvod s cívkou a kondenzátorem, ale hlavně – můžeme se spolehnout na to, že skutečně máme naladěno požadované pásmo. No a kde získáme nějaký ten krystal? Přece ze starých vyhozených počítačů, ve kterých jich je dost, s nejrůznějšími kmitočty.

 

Příklad: máme k dispozici krystal s kmitočtem 11,0592 MHz (z PC), pokud jej smísíme s přijímanými kmitočty (na které máme naladěn vstupní obvod) 11,5592 až 12,5592 MHz (rozhlasové pásmo 25m), získáme kmitočty 0,5 až 1,5 MHz, tedy středovlnný rozsah běžného přijímače, a v tomto rozsahu pak posloucháme krátkovlnné stanice.

 

ZDE si můžete poslechnout záznam stanic z pásma 22 metrů

ZDE si můžete poslechnout záznam stanic z pásma 25 metrů

ZDE si můžete poslechnout záznam stanic z pásma 31 metrů

 

Pro ty z vás, kteří máte zájem o poslech amatérských pásem, mohu prozradit, že v PC se nacházejí také krystaly 4,4336 MHz, jehož pomocí můžeme poslouchat stanice v amatérském pásmu 80m, na přijímači naladěném na rozsah 0,6336 až 0,9336 MHz. Obdobně s krystalem 14,318 MHz můžeme poslouchat pásmo 14 MHz (na 0,318 – 0,718 MHz).

 

ZDE si můžete stáhnout nebo prohlédnout tabulku krystalů běžně se vyskytujících ve vyřazených počítačích, krystaly označené Bxx (číslo) pochází z vojenského transceiveru RM31, který se ještě hojně mezi amatéry vyskytuje (třeba i v neúplném stavu).

 

Tady ale musím ještě upozornit, že na běžném rozhlasovém přijímači připojeném k tomuto konvertoru neuslyšíte nic, jelikož provoz v amatérských pásmech nepoužívá amplitudovou modulaci (AM) jako rozhlas, ale SSB (provoz s jedním postranním pásmem a potlačenou nosnou vlnou) a také CW, tedy telegrafie, kde se vysílá čistá nosná vlna bez jakékoli modulace, přerušovaná v rytmu telegrafních značek. Ale vše se dá vyřešit přidáním záznějového oscilátoru, podívejte se na popis již uvedeného přijímače „Krátké vlny za babku“ na tomto webu.

 

 

A zde již vidíme schematické zapojení tohoto konvertoru. O výběru krystalu jsme si již něco řekli, tak se budeme věnovat vstupnímu obvodu. Vidíme, že se skládá z paralelně zapojené cívky L1 a kondenzátoru C2, jejichž hodnoty jsou vybrány tak, aby laděný obvod rezonoval ve středu požadovaného přijímaného pásma. Je zde také možnost změny rozsahů, buď přepínáním dalších krystalů, nebo jejich výměnou, pak místo kondenzátoru C2 s kapacitou 82 pF použijeme proměnný kondenzátor ze starého tranzistoráčku, například 10 až 360 pF nebo podobný, abychom mohli vstupní obvod přelaďovat na přijímaný kmitočet. Ale to bych již nechal na dalším, dokonalejším konvertoru, který popíšu příště, až budete mít dosti zkušeností se stavbou a používáním tohoto jednoduchého.

 

Vstupní cívku zvolíme dle použitého středního kmitočtu, který chceme přijímat (v závislosti na použitém krystalu). Z důvodu mechanické stability doporučuji závity přetřít hustším roztokem polystyrenu v acetonu. Odbočka ke kondenzátoru C3 je přibližně v 1/3 počtu závitů od studeného (uzeměného) konce cívky.

 

A nyní odpověď na dotaz, který určitě budete mít. Kolik závitů má mít vstupní cívka? Aby jste nemuseli vytahovat ze šuplíku kalkulačku a počítat, uvádím jednoduchý výpočet zde: