2 x DV VYSÍLAČ

Zde uvedený návod slouží pouze jako informativní materiál. V žádném případě Vás nechci nabádat k porušení zákonů, předpisů a obecně závazných norem. Použitím tohoto návodu se můžete dostat do rozporu s platnými vyhláškami a zákony.

Občas dostávám dotazy, jak vlastně pracuje takový amplitudově modulovaný (AM) vysílač, který má výhodu v tom, že se jeho vysílání dá zachytit na běžný rozhlasový přijímač. V jedné hodině v radiokroužku jsme si takový přístroj zkusili postavit, a jako kmitočtové pásmo jsme zvolili dlouhovlnný rozsah, z důvodu že zde bychom nikoho nerušili, a také dosah vysílače je poměrně malý, takže po dobu krátkého testování je prakticky nezjistitelný.

PRVNÍ VERZE.

Schematické zapojení jednoho takového mikrovysílače je na následujícím obrázku. Uvedené zapojení pracuje jak již bylo uvedeno, v dlouhovlnném rozsahu rozhlasu, a je laditelný od 150 kHz do 408 kHz. Samozřejmě, že se dá zapojit tak, aby vysílal na jednom pevném kmitočtu, prostě místo ladicího kondenzátoru C2 zapojíme pevný kondenzátor s kapacitou v rozsahu od 47 pF do 220 pF. Při použití dobré antény a kvalitního uzemnění se dá jeho vysílání zachytit až do okruhu kolem 1 km, což ale z výše uvedených důvodů nedoporučuji.

Stejnosměrný pracovní bod tranzistoru T1 je nastaven pomocí odporu R1. V některých případech může být jeho hodnota poněkud jiná, v kroužku jsme to řešili tak, že jsme zde použili odporový trimr 1M a při uvádění do chodu jsme jím nastavili spolehlivé kmitání oscilátoru s tranzistorem T1 a po změření hodnoty trimru jsme jej nahradili pevným odporem příslušné hodnoty. Údaj uvedený ve schématu ale vyhověl ve většině případů.

Zátěží tranzistoru je laděný obvod L2 – C2. Po zapnutí napájecího napětí vypínačem Vyp se na laděném obvodu objeví tlumené kmity, které se vazební cívkou L1 přenesou do báze tranzistoru, ten je zesílí a pošle opět na laděný obvod L2 – C2. Vzniká kladná zpětná vazba, tranzistor pracuje jako oscilátor a vyrábí netlumené kmity jejichž kmitočet je dán hodnotami cívky L2 a kondenzátoru C2 (viz například ZDE). Kmity stále takto pokračují, pokud je připojen zdroj napájení.

A nyní jak těmto kmitům vnutit zvuk, odborně říkáme jak je modulovat. Doufám, že uvěříte tomu, že čím větší napájecí napětí, tím větší je amplituda vyráběných kmitů, a opačně. No tak problém vyřešíme jednoduše tak, že budeme měnit napájecí napětí v rytmu nízkofrekvenčních signálů, ať již hlasu, nebo hudby. Jak na to? No samozřejmě jednoduše. Použijeme transformátor, jehož jedno vinutí (s vyšší impedancí) zařadíme do přívodu napětí k tranzistoru, na druhé vinutí ( s nižší impedancí) přivedeme potřebný nízkofrekvenční signál (říkáme mu modulační). A teď jaký transformátor zde použijeme – je to vlastně výstupní transformátorek ze staršího tranzistorového (v nouzi i z elektronkového, ten je ale zbytečně velký) přijímače nebo zesilovače, jeho původní sekundární vinutí s impedancí kolem 5 ohmů použijeme jako vinutí II, zde přivedeme modulační signál. Původně primární vinutí použijeme jako vinutí I.

Cívky laděného obvodu jsou navinuty na zlomku feritového trámečku z tranzistoráčku o průměru 8 mm dlouhém kolem 30 až 50 mm. Cívka L2 má 100 závitů, cívka zpětné vazby L1 má 20 závitů, vše smaltovaným vodičem o průměru 0,2 mm. Vineme těsně závit vedle závitu. Tranzistor T1 je možno použít libovolný Si – npn tranzistor, vf nebo nf, pokud máme na výběr, raději některý s větším zesilovacím činitelem.

Pracovní kmitočet vysílače se nastaví ladicím kondenzátorem C2. Anténa může být třeba drátová, dlouhá alespoň 10 až 15 metrů pro dálkový přenos, nebo i jen prutová (teleskopická) ze staršího tranzistoráku. Jako uzemnění je možno použít připojení k k trubce ústředního topení nebo k vodovodu (v tomto případě doporučuji trubku s vedením studené vody). Pokud by jste měli problém s rozkmitáním oscilátoru, zkontrolujte správnost zapojení obou cívek, ve schématu jsou začátky vinutí označeny černou tečkou. Odebíraný proud ze zdroje je kolem 0,16 mA, čili běžná destičková baterie 9V vydrží opravdu velmi dlouho.

DRUHÁ VERZE.

Tento příklad je určen spíše pro ty z vás, kteří nemáte k dispozici nízkofrekvenční transformátor, místo něj je zde použit tranzistor T1, amplituda kmitů oscilátoru T2 je ovlivňována (modulována) změnou proudu protékajícím tranzistorem T1. Pokud se vám zapojení oscilátoru zdá poněkud jiné, než v předešlém příkladu, tak máte naprostou pravdu. Předešlé zapojení je tak zvaný Meissnerův oscilátor, který patří mezi oscilátory s indukční vazbou. Tranzistor je v zapojení se společným emitorem, tudíž obrací fázi o 180°. Pomocné vinutí L1 také obrací fázi o 180°, čímž je splněna fázová podmínka vzniku oscilací. Kmitočet je určen zejména L1 a C1. Oscilátor použitý ve druhém zapojení je typu Hartley který se vyznačuje odbočkou na cívce. Patří mezi oscilátory v tříbodovém zapojení, tranzistor je zapojen se společným kolektorem. Tranzistor ani cívka neobrací fázi signálu.

Nízkofrekvenční (modulační) signál přivádíme do báze tranzistoru T1, a jak již bylo uvedeno, tím měníme v rytmu signálu jeho kolektorový proud, a tím pádem se mění i kolektorový proud oscilátoru T2 a nastává požadovaná amplitudová modulace.

Nápad převzat z http://unradio.ru/