PRVÝ KV PŘIJÍMAČ

Na obrázku je zapojení prověřeného a dobře pracujícího krátkovlnného přijímače určeného k příjmu rozhlasových a amatérských stanic v kmitočtovém pásmu od 12 MHz do 15 MHz. Vyznačuje se „měkkou“ regulací zpětné vazby, malým vlivem antény na naladěný kmitočet, dobrou stabilitou použitelnou pro příjem SSB, CW, RTTY, FAX a vůbec digitálních způsobů provozu. Je napájen destičkovou devítivoltovou baterií, která vydrží značně dlouho, vzhledem k malé spotřebě přijímače, kolem 1 mA.

Jsou zde použity pouze dva ovládací prvky, polystyrenové ladicí kondenzátory 7 – 465 pF ze starých vyhozených tranzistorových přijímačů, C3 pro ladění a C4 pro regulaci zpětné vazby. Anténu představuje kousek drátu délky 3 až 10 metrů. Při použití protiváhy nebo uzemnění (třeba na radiátor ústředního topení) se jeho citlivost i hlasitost příjmu podstatně vylepší.

K součástkám:

Tranzistor byl použit J-FET 2N5668, vyhoví zde i jiný, prostě ten, který je právě při ruce, v jedné verzi byl použit MPF102. Cívka L3 v kolektoru tranzistoru je standardní vysokofrekvenční tlumivka s indukčností 50 až 200 uH, v pokusném zapojení byla použita středovlnná cívka z elektronkového přijímače. Výstupní transformátor Tr1 je použit ze starého elektronkového televizoru, je zde možno použít i malý síťový transformátorek 230/3V až 230/12V. Jako zátěž slouží běžná nízkoohmová sluchátka od přehrávače, nebo podobná. Nízkofrekvenční zesilovač k reproduktoru nebo vstup zvukové karty počítače je možno připojit přes vhodný kondenzátor k dolnímu konci primárního vinutí Tr1. Cívka L2 je navinuta na kostře s průměrem kolem 3 cm (odřezek plastové vodovodní trubky), pro rozsah 12 až 15 MHz má kolem 15 závitů smaltovaným drátem průměru 1 mm, odbočka je na prvém až třetím závitu od dolního (uzemněného) konce. Pro prvé pokusy je vhodnější navinout cívku se čtyřmi až pěti odbočkami od poloviny prvého závitu a vhodnou pak vybrat při uvádění do chodu. Vazební cívku L1 představuje 1 závit silnějšího měděného drátu přes cívku L2 a při uvádění do chodu ji posouvat nahoru nebo dolů k dosažení nejlepší citlivosti přijímače.

Osvědčilo se také použít k připojení cívky konektor (např. pětikolíkový DIN) a vyrobit několik různých výměnných cívek pro další kmitočtové rozsahy. Pomocí kondenzátorů C1 a C2 pak nastavíme rozsah ladění. Další vylepšení docílíme změnou hodnoty odporu R1, kterým se přesněji nastaví pracovní bod tranzistoru R1 v závislosti na jeho parametrech tak, abychom docílili zlepšení citlivosti a hlasitosti příjmu, proud tranzistoru pak vychází kolem 0,5 až 1 mA. Kondenzátor C6 má vliv na barvu zvuku, s větší kapacitou ořízne vysoké tóny.

Zdroj - http://k-voyna.livejournal.com/